pátek 26. března 2010

Fassbinder a Hanna Schygulla

Febiofest začal, aspoň pro mne. Když už "F", tak pořádně. Hned jsem si šoupnul dva filmy Fassbindera uvedené v rámci tématu "Pocta pro Hannu Schygullovou". Vytahuju se, že jsem filmový fanoušek, byla to však pro mne všechno novinka. Užil jsem si . Hanna Schygulla se divákům ukázala před promítáním filmu Lili Marleen osobně. Krásná žena, výborná herečka. Stejný ročník jako já a jak jí to slušelo! Muži nestárnou? No dobře, ale proč ona vypadá tak dobře a já takhle... Film skončil, udělal mi dobře a už jsem se těšil na večer.
Manželství Marie Braunové. Mám rád, když mě film zatlačí do sedadla a nevím, co se se mnou děje. Přesně tohle jsem prožil. Narvaný sál, atmosféra, kdy i ti, kteří by si snad chtěli povídat, jak jsou zvyklí při sledování televizních srágor, ztichnou. Do multiplexů chodím opravdu jen při Febiofestu. Filmy, které mě zajímají, spolehlivě shlédnu v několika menších pražských biografech.
Do multikin často chodíme na pitomé filmy, dáme jim aspoň nálepku komerce. Taky popcorn za to může. Hned máme jasno, není to naše vina!
Po skončení filmu se tleskalo, přidal jsem se. Osud ženy, které dva dny po svatbě odjel manžel na východní frontu, pak se nevrátil, pak se zas vrátil, je natolik strhující, plný zvratů, že chladný odchod z biografu snad není ani možný. Posléze jsem se dočetl, že tohle je snad nejvíc ceněný Fassbinderův film. V 37 letech zemřel. Kdyby po sobě nechal jen tenhle film, udělal toho víc než mnozí osmdesátiletí, třeba já. Vlastně, co kecám, ještě mi není tolik.
Venku pršelo, rychle se ochladilo, však nám to bylo hlášeno. Čekám na tramvaj, hlavou se mi honí myšlenka, jestli se někdy u nás najde filmař, který tak skvěle ukáže komunistickou minulost. Nejen škatulkování lidí na zlé a hodné, ale kdo popíše atmosféru naší nedávné historie. Manželství Marie Braunové vzniklo 33 let po porážce nacismu. Tak máme ještě čas.
Už se těším na další dny. Mám ještě 12 Fstupenek, když už jsem u písmene F.

sobota 20. března 2010

Meteorolog s fajfkou

 Klec, jihočeská vesnice. Kde vzala jméno? Ze všech stran je sevřená vodou. Samá voda, samá voda. Rybníky Víra, Naděje, Láska, Skutek, Dobrá vůle, Potěšil... Kdo to asi vymýšlel? Dovede si někdo představit hezčí jména pro vodní nádrže? A taky tudy protéká Lužnice. Kdysi ves plná pytláků. Nechodili s flintou, nýbrž s rybářským prutem.



Jeden z nich sedí na stoličce u vody, v podvečerním sluníčku vyhřívá kosti, hodně staré, už devadesát let ho drží pohromadě. Dávno je tomu, co naposledy chytil kapra bez dovolení. Však měl dětí, že se nemohl dopočítat, spousta krků na živení.


Volá na něj vnučka, ne taková, jak si představujeme vnučku, s mašlí, jak běží, a brečí, že jí štípla moucha. Už mamina, trochu při těle, ve stínu před chvílí dohoupala kočárek.


"Dědečku, nemůžeš pořád sedět na sluníčku, bude tě bolet hlava."


Dědeček má zapálenou fajfku. Chvíli v puse, často s ní mává na všechny strany. Odhání komáry, odhání vzpomínky. Zdraví fajfkou. Ukazuje, gestikuluje, všechno fajfkou.


"Zejtra má bejt velký vedro, budeš v chládku!"


Fajfka míří do dáli.


"Zejtra bude pršet! Sou vidět Novohradský hory."


"Ty sou vidět pořád."


Zamítavé vrtění fajfky.


"Když sou vidět, druhej den prší. A bolí mě ruka, jak jsem jí měl zlámanou. Dycky bolí před deštěm."


"Co to vykládáš za nesmysly? Jaká zlámaná ruka?"


"Porval jsem se na tancovačce."


"Tos měl ňáký divoký sny, ne? Jaká tancovačka?"


"Zamlada, pral jsem se s Bohoušem Přikrylem."


"Vochlastanej, co?"


"No, něco sem vypil, ale prali sme se vo Růžu Málkovou. Von byl vazoun, já mu jí fláknul a přerazil sem si vo něj ruku. Von by mě asi stejně seřezal, ale Růža byla pěkná, stála za to. Co kdyby náhodou..."


"A kdo byl nakonec ten šťastnej?"


"Kdo asi? Bohouš. Na mě zbyla bába. Ale, co, taky nebyla špatná."


"Kerá bába?"


"Kerá bába, kerá bába... Tvoje babička, co loni umřela."


"Dědo, to už sou tři roky."


"To máš jedno, už tu neni. My si moc vybírat nemohli. Pár kluků, pár holek, všichni skoro příbuzný, v Lomnici nebo ve Frahelži si ty svoje holky hlídali, taky jsme někdy dostali nakládačku, když jsme tam vočuchávali."


"Kam se poděl Bohouš a Růža?"


"Vodstěhovali se do Třeboně, Bohouš tam dostal práci, měli tři děti, ale Růža mu nakonec utekla s ňákým oficírem, pak se zas vrátila, už nevim, do Třeboně je kus cesty. Lidi toho nakecaj. Měl sem jiný starosti. Pět harantů. Ta ruka bolí jako čert. Zejtra bude pršet."


"Dědo, nevymejšlej si, po sedmdesáti letech tě nemůže bolet zlomená ruka."


"Já ti řikám, že bolí a zejtra bude lejt."


"V televizi hlásili vedro. Třicet stupňů."


Obličej se mu rozjasnil.


"Na počasí se dívám. Tam to dycky řiká ta pěkná holka. Moc toho na sobě nemá. To se mi líbí."


"Babička říkávala, že sou to nestydy."


"Tahle teda nestyda je, ale hezká. Koukám na ní, je mi jedno, co řiká. Taky ta Votroubková se mi líbí."


"Votroubková?"


"Vod toho pupkáče s bradavicí."


"To je Paroubek."


"To máš fuk, mě von nezajímá, vona je pěkná."


"Dědo, babička si s tebou užila, co?"


"Jo, to jó, někdy sme si užili."


"Tys jí utejral."


"Hovno utejral, nekecej."


"Nemusíš bejt hned sprostej."


"My se měli rádi. Ty závidíš těm holkám z televize. No, seš krapet tlustá, na tom pendrek záleží, seš celá bába. Co taky s hubenou? Pudu si lehnout."


"Eště si nejed. Namažu ti chleba."


"Nechci, musel bych si dát pívo a pak bych celou noc lítal na záchod. Zejtra se bude líp dejchat, bude pršet."


"Nevotravuj furt s tim deštěm!"






"Byly vidět Novohradský hory, a bolí mě..."


"Běž už radši do pelechu!"


Děda pochrupoval. V nejmenované komerční televizi natřásala na obrazovce svoje peří husička, bílé zuby ukázala a nejen zuby. Číst umí. Kdyby jí napsali, že v létě napadne půl metru sněhu, přečte to. Tentokrát jí napsali, že by i bouřka mohla přijít, zvlášť v jižních Čechách.


Ráno lilo. Děda žvejkal chleba s nezdravým máslem, k tomu bílý kafe a spokojeně koukal z okna.


"Měl si, dědo, pravdu, s tim deštěm."


"No, dyť byly vidět Novohradský hory..."






BLOG TÝDEN

středa 17. března 2010

Ve znamení hlásky "F"

Jsem filmový fanoušek. Patřím mezi lidi, jimž je ukradený, jestli první jarní dny jsou ve znamení sněhuláků nebo opalovačky na dece. Filmový fanoušek, zvláště pražský je v zajetí Febiofestu. Když přičtu, jaký má monogram zakladatel festivalu Fero Fenič, na první pohled zaráží tolikrát opakující se hláska, která jinak nepatří mezi nejfrekventovanější.
Předevčírem jsem strávil většinu dne na www stránkách festivalu a třídil. Bolí, když člověk ze seznamu vyhazuje filmy, které by rád viděl, ale nelze sedět jedním zadkem v několika sálech najednou.
Ve 13 hodin začal předprodej, hrdě třímám papír s vytištěnými tituly, fronta jak blázen, to bývá každoročně. Pak jde tradičně vše rychleji, už se tolik nečeká, Čert vem tradici, chci mít lístky pěkně na hromádce seřazené, co nejrychleji. Samí mladí jsou ve frontě, pomalu by jinak nevěděli, co to fronta je. Hezké děvče se na mne usmálo. No jo, upadla mi nožička u brejlí a mám ji provizorně přidrátovanou. Brejle nakřivo. Ještě, že jsem oholený.
14 vstupenek, to bude radosti!
Nemám rád filmy o celebritách, spíš příběhy lidí, patřících zdánlivě na okraj společnosti. Minulý týden dávali v Ponrepu dánský film z roku 1962 Harry a komorník. Tři kumpáni, trošku podvodníčci, tu žijí v chudých podmínkách. Jeden z nich vyhraje v loterii částku, která není nijak závratná a za ní si koupí obsluhu kvalitního komorníka.
Střet dvou světů vyvolává úsměvné okamžiky. Pohádka pro dospělé, protože happyend nechybí. Černobílý film, dost by mě zajímal rozpočet, podle dnešních měřítek asi pár korun. Příjemná zábava. Dočetl jsem se, že v USA natočili po letech remake. Asi bych ho nechtěl vidět. Kdoví, co z námětu udělali za mořem.
Doufám, že podobně spokojený budu začátkem dubna, až festival skončí.

čtvrtek 11. března 2010

Venca Roziňák z Podolí

Ještě pamatuju zamrzlou Vltavu, v době mrazů se bruslilo všude. Nejsilnější led byl v "Háfnu". Zátoka u podolské nemocnice. Sídlí tu Yacht klub, po pár dnech mrazů se tady bruslí i v dnešní době. Vltava jinak nezamrzá, ale tohle je téměř stojatá voda.
Jdu-li kolem dnes, nikdy mě nenapadne na tenhle prostor myslet jinak než na "Háfn", zpotvořenina německého výrazu pro přístav.
Holky jsme tu nepotřebovali, ať jdou krasobruslit jinam, tady se hraje hokej. Branky z přinesených šutráků, a hrálo se.
Nebyl jsem nijak šikovný, ale šlajfky, brusle, které se k botám přidělávali pomocí kličky, jsem po bráchovi zdědil a snažil se mezi kluky prosadit. Tito hráči si dávali jména svých oblíbenců. Tak jako si kluci po Naganu hráli na Jágra, na Haška, tehdy zase po celé zemi jezdila spousta Zábrodských, Modrých. To byli největší hvězdy tehdejšího národního mužstva. Nejsilnější a největší kluci se byli schopní poprat o to, kdo bude střílet góly jako Zábrodský.
V Podolí ne. My měli svého Roziňáka. Patřili jsme sice pod Prahu, jezdily sem tramvaje, ale jinak jsme byli napůl vesnice. Byla i doba, kdy podolští hokejisté patřili mezi špičku. Po roce 1948 se SK Podolí rozplynul ve sjednocující se tělovýchově.
Kluk, který vyrostl v Podolí, bydlel v Podolí a za Podolí i hrál hokej, se stal mistrem světa! Sice už hrál za LTC, ale byl to náš Vašek nebo Venca. Nesměle jsem chtěl získat čest nosit v Háfnu jeho jméno. Taky Václav. Starší a lepší mi dali znát svůj názor.
Hrdina z Podolí v roce 1950 zmizel. Bydlela tu dál jeho manželka, jeho sotva narozený syn, Venca skončil v kriminále. Byla doba, kdy se vědělo, že naši mistři světa byli pozavíráni, ale podrobnosti se běžný občan nedověděl.
Jak se tak ženské poznávaly ve frontách na všechno možné, znala se moje máma s paní Roziňákovou. Celé Podolí za Vencovou manželkou chodilo a vyptávalo se. Ona sama nevěděla o moc víc než ostatní Podoláci. Musela chodit po úřadech, po známých a aspoň něco se chtěla o manželovi dozvědět.
Po roce 1953, kdy byl zrušený přídělový systém, si sice mohl každý nakoupit neomezeně kolik, kdo chtěl, ale často nebylo co. Sobotní ranní fronty na maso byly běžné. Ve 4 hodiny máma vstávala. S paní Roziňákovou si často povídala. Potichu, aby neslyšel nikdo nepovolaný. Pamatuju se na moment, kdy máma přišla domů a říkala: "Už ho má doma." Po pěti letech. Tak dlouho trvalo Vencovi než se vrátil z hospody, kam zašel na jedno.
Brzy poté Roziňákovi se odstěhovali. Kvůli zaměstnání. Kriminálník si nemohl moc vybírat.
Tomu, že tenhle veselý člověk byl zločinec, snad nevěřily ani kreatury z uličního výboru. Kdyby komunisti tušili, co právě v Podolí získali nepřátel... Znal jsem dva fotbalisty, kteří přestali se sportovní činností právě kvůli Roziňákovi. I když hráli fotbal, ti podolští kluci se znali, nedokázali komunistům odpustit tuhle sviňárnu. Mimochodem oba byli dělníci, kteří často za první republiky těžce sháněli práci. Tedy žádní synáčkové z buržoasních rodin, spíš potencionální příznivci nového režimu.
Se sportem, který řídil bolševik, nechtěli mít nic společného. Pro tyhle lidi slovo kamarádství nebyl prázdný výraz.
Venca Roziňák začal hrát za čas hokej za Spartu. Výborně, ale do reprezentace se už nepodíval. Kriminálník... Pražská Štvanice ho milovala, byl to jejich (náš) Venca. Pokud mě paměť neklame, skončil ve svých 41 letech, tedy v roce 1963.
Malá historka. Hrál se ligový zápas, nevím už s kým Sparta hrála. Venca byl zraněný, seděl hned u mantinelu. Slavil ten den 40. narozeniny, obecenstvo mu uspořádalo ovace. Při samotném zápase mu pukem rozbili hlavu. Jemu, který jinak nikdy nezačal hrát v ochranné přilbě.
V roce 1962 jsem jako zeměměřič pracoval na plánech pro ČKD. Bylo mimo hokejovou sezónu. Chodili jsme kolem skladu, který vedl Venca. Ano, tenkrát i ligoví hokejisté občas chodili do práce. Usměvavý, šířil kolem sebe dobrou náladu stejně jako při zápasech. Bylo mi 19. Vždycky jsem ho uctivě pozdravil, netroufl bych se mu říci, ahoj Venco. Odpověděl, netušil, co jsem zač.
V šedesátých letech mu soudruzi s "menším" zpožděním udělili titul zasloužilého mistra sportu, který mu zase sebrali poté, co zůstal po roce 1969 ve Švýcarsku.
Tyhle pocty, o kterých rozhodují mocní, kteří si z titulu funkce myslí, že jsou nejchytřejší! Pro nás, podolské kluky, byl Venca hrdinou bez zbytečných přívlastků.
To je vzpomínka malého kluka z Podolí. Může to být trošku nepřesné, díky času, jenž od té doby uběhl. O tom, co udělali komunisti s mužstvem, které v roce 1949, tedy už pro komunistický režim, vyhrálo mistrovství světa, píše hodně pan Macků ve svém blogu.

středa 10. března 2010

Srovnávací fotky - Vysočina


Golčův Jeníkov
     Golčův Jeníkov 31.10.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/10/golcuv-jenikov.html
Havlíčkův Brod
     Havlíčkův Brod 28.6.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/06/havlickuv-brod.html
     Havlíčkův Brod podruhé 16.7.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/07/havlickuv-brod-podruhe.html
Pelhřimov
      Pelhřimov poprvé 13.6.2016    http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/pelhrimov-poprve.html
      Pelhřimov podruhé 17.6.2016    http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/pelhrimov-podruhe.html
      Pelhřimov potřetí 10.7.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/07/pelhrimov-potreti.html

úterý 9. března 2010

Před 40 lety byla dlouhá zima

Devětašedesátý byl blbý rok. Kocovina blbá bývá. Šedesátá léta, minulého století bych si konečně měl zvyknout dodávat, mé generaci potvrzovala, že naši rodiče byli k ničemu, že my jsme ti praví. Svět bude čumět.



Nebudu se rozepisovat, co bylo dál, to mají školáci v učebnicích, možná i s obrázky. Táta neměl důvěru ke komunistům, spálil se s nimi, už nevěřil ani reformátorům osmašedesátého. Spíš žil malinkou nadějí, že by mohli jít do hajzlu, ale... Další události mu daly za pravdu. Dostali jsme pořádně přes hubu, abychom si uvědomili, že osvoboditel rozhoduje, jak osvobozený se svou svobodou naloží.


Ale co, budeme si dělat z Rusáků srandu. Narvaná divadla řvala smíchy při jakékoli zmínce o čemkoli ruském. Na Silvestra jsme se chechtali, až se vohejbaly koleje jako při smíchu mého jmenovce v písničce skupiny Saze. Budem se už jenom bavit?


Hned v lednu nám úsměv zazmrznul do šklebu. Zoufalý čin Jana Palacha. Co bude dál? Porazíme Rusáky v hokeji! Ve sportu, který, ať si to uvědomovat chceme či nikoliv, se na špičkové úrovni hraje s bídou v deseti zemích, ve zbytku světa jde o okrajovou záležitost.


Českoslovenští kluci nechali na ledě všechno, co v nich bylo. Vyhráli dvakrát. 2:0 a 4:3. To byla čísla, kterými jsme nadšeně počmárali celou republiku.


"Tarasove bububu, Brežněv ti dá přes hubu!" Omyl. Do dršky jsme dostali my, kteří ještě v koutku doufali.


Doktor Husák nám vysvětlil, že takhle tedy ne. Všechno bylo v háji. Čistka, ve které určitě, jak to bývá, šlo v první řadě o koryta. Všelijací tajemníčci, kteří se před chvilkou dušovali, jak věrně stojí za soudruhem Dubčekem, vzali kbelíky s vápnem a zamázavali nápisy, jež urážely naše osvoboditele. Často je i nedávno předtím sami psali.


Nelze paušalizovat, byli tací, kteří využili následných prověrek a v tichosti zrušili členství ve Straně nejsprávnější a ještě dneska nad sebou kroutí hlavou, kam, že to tenkrát vlezli. Celkově to šlo do kelu, jak by řekli bratří Slováci, ti slušnější.


Z veřejného života mizela známá jména, měnily se osoby i na jiných stupních, často se vraceli vítězoslavně soudruzi, které rok osmašedesátý odložil mezi bývalé.


Šedivý, upatlaný byl ten devětašedesátý. Svatý Petr snad chtěl veškerou špínu schovat a v listopadu začal padat sníh. Nejen propagačně, pro Martina, aby nemusel přijíždět na jiném koni, než bílém. Zůstával ležet. Pražáci si příliš často neužívají bílé nadělení.


Jsem starej dědek, kterej si myslí, že si všechno přesně pamatuje, všechno zná a všude byl, a netuší, že mu v hlavě haraší. Že si nepamatuje, které boty měl včera na nohou? Drobnost! Musím si pamatovat hlavně zásadní věci. Které? Napsal jsem si je na papírek a nemůžu ho najít.


Předpokládám, že pamětníci té doby jsou na tom podobně a tak mi nikdo nebude moc oponovat. Vsadil bych se (o moc ne), že tehdy napadlo asi 30 cm mokrého sněhu 25.listopadu. Otrávení Pražáci viděli jen srágory, než to roztaje, to zkusíme. Neroztálo nic. Přišly mrazíky, sníh ležel až do konce února. Občas něco připadalo, nebyly šílené mrazy, ale bylo to nekonečně dlouhé.


Jako letošní zima. Sníh letos sice napadl později, ala jinak tu je velká podobnost. Koncem února 1970 jsme si radostně odfoukli. Je to za námi, sníh mizel. 6.března začal padat drobný sníh. Padal a padal. Mrzlo.


Jednou za měsíc jezdil táta zkontrolovat naši chaloupku na Liberecku. Jel pro ovoce a taky si odpočinout od manželky a vůbec. 6.března byl čtvrtek, v pátek táta cestu vzdal. V tomhle počasí to nemá cenu. Mimořádnost situace mě vyprovokovala a nabídl se, že pro jabka dojedu já.


Z pátku na sobotu těsně po půlnoci jsem odjel z nádraží Praha - Těšnov flamendrákem směr Turnov. Byla to nádherná cesta. Jízdní řád přestal fungovat, vlaky se pohybovaly po kolejích tudy, kudy to zrovna šlo. A tak jsem se dostal ráno do České Lípy, odtud směrem na Liberec jsem si užíval pohledu na zimu, které jsme si zvykli říkat ladovská. 12 hodin jsem cestoval.


Vyjasnilo se, svítilo sluníčko. Moc jsem si nerozuměl se svým zánovním foťákem. Bílý sníh, ostré slunce, chtělo to nějaký filtr, znal jsem maximálně filtr u cigára.


Chalupa zapadaná. Musel jsem vylézt na závěj, odhrabat sníh, abych se dostal ke klíčové dírce, najít v baráku lopatu a proházet si přístup zevnitř.




Na zahradě, kde stála záchodová budka, metr sněhu. Bylo třeba řešit, jak jednu ze základních lidských činností provádět. Barák byl určený pro letní pobyt, jednoduchá okna, nejtepleji bylo ve sklepě, kterým protékal nezamrzající podzemní potok. Kamenný sklípek se stálou teplotou, chodili jsem do něj s baterkou. Jablka byla výborná ještě v březnu, problém byl, že po převozu do Prahy kvalitu ztrácela, byla zvyklá na sklípek.


Zatopil jsem, postel dal ke kamnům, peřiny neboli duchny tu byly, ale v hospodě bude určitě líp. Byla sobota, osmý březen, slavil se MDŽ. U nás v rodině se tenhle den neslavil, v práci bylo jinak, proč se nenapít v pracovní době?


Zdejší jézédáci stejně v tomhle počasí nemohli nic dělat, hospoda narvaná, právě proto, že tu byly i ženy.


Zpívalo se, tedy hulákalo a chlastalo a chlastalo. Naše rodina byla ve vsi vcelku oblíbená, asi v tom smyslu, že i Pražák je člověk. Vadilo jim, že jsem střízlivej a hned si mě upravovali podle svého. Nacpali mě na jednu židli s vnadnou vrstevnicí, před kterou mě jinak spíš varovali. Prý pěkná potvora, dvakrát rozvedená, dvě děti, každé s jiným, samej chlap.


Byla to normální hezká holka, která měla pestřejší život než bývalo na vesnici zvykem, starý baby záviděly, vždyť to známe. Bavili jsme se vcelku příjemně. Vedle seděla její maminka, vypadala jako Antonie Nedošínská ve filmech pro pamětníky, když lovila pro dceru ženicha. Jediný střízlivý v dohledu byl bratr mé společnice. Ne, že by byl abstinent, ale pískal hokej. Druhý den hned dopoledne měl rozhodovat na žákovském turnaji a jaksi se nehodilo motat se po ledě ožralej.


Bývalo tenkrát normální, že se přísně dodržovala provozní doba. Za nedodržení padaly pokuty. Ovšem na MDŽ by se žádný esenbák k pokutě neodhodlal. Pozdě v noci, hospodský viděl, že lidi už nic nekonzumují a jenom dělají bordel, někteří usínají, nás vyházel. Před hospodou jsem se loučil s onou dívkou, něco jsme si domlouvali, co asi?! Přišel její bratr, do mě málem surově strčil.


"Táhni domů!"


Popad ségru a šup, vlekl jí domů. Asi mu velel rozum, ještě tohle by chybělo. Nějaký Pražák, který se tu objeví jednou za rok...


Bylo pak studené jaro. 30. dubna jsme s kolegou museli po práci něco důležitého prodiskutovat ve vinárně. Začali jsme rokenrolem, po několika sklenkách jsme se rozhodli pro odboj, strhli jsme na Staroměstském náměstí rudou vlajku. Ani jsme nevěděli, kdo z nás to udělal. Poznali prý mě. Místo prvomájového jásání jsem seděl ve vazební věznici v Ruzyni. Venku poletoval sníh. Pozdějí jsem viděl fotky slavnostní tribuny. Z vánice vykukoval nejvyšší soudruh. Gustáv Husák.


"Škoda, že tam nezapad, hajzl!", šla řeč, ne moc nahlas.


Jestli bude letošní povětří dále kopírovat dobu před 40 lety, nějak přežijeme, ale až k Husákovi to, prokristapána, snad nedojde.




BLOG TÝDEN

Další fotky

 nebo:
 1970

pátek 5. března 2010

Srovnávací fotky - Středočeský kraj

Bakov nad Jizerou
     Bakov nad Jizerou 27.10.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/10/bakov-nad-jizerou.html
Benešov
     12 kousků z Benešova 27.9.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/09/12-kousku-z-benesova.html
     Listopadový Benešov 9.11.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/11/listopadovy-benesov.html
Beroun
     Beroun 23.8.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/08/beroun.html
     Město Beroun 1.část 2.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/mesto-beroun-1cast.html
     Město Beroun 2.část 2.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/mesto-beroun-2cast.html
     Beroun a Králův Dvůr 25.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/beroun-kraluv-dvur.html
     Zmizelý Beroun 23.1.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/01/zmizely-beroun.html
Bezdědice
     Hostomice pod Brdy 9.11.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/11/hostomice-pod-brdy.html
Brandýs nad Labem
     Kolem Staré Boleslavi 19.9.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/09/kolem-stare-boleslavi.html
     Hopsa hejsa do Brandejsa 17.4.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/04/hopsa-hejsa-do-brandejsa.html
Brozánky
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Buková u Příbramě
     Pičín a Buková u Příbramě 3.9.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/09/picin-bukova-u-pribrame.html
Býkev
     Okraj Mělníka a okolí 2.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/okraj-melnika-okoli.html
Byšice
     Do království polévek 20.10.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/10/do-kralovstvi-polevek.html
Čáslav
     Čáslav 1.část 22.2.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/02/caslav-1cast.html
     Čáslav 2.část 14.3.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/03/caslav-2cast.html
Čelákovice
     Kolem Staré Boleslavi 19.9.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/09/kolem-stare-boleslavi.html
     Lysá nad Labem - Čelákovice 26.11.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/11/lysa-nad-labem-celakovice.html
Čerčany
     Drobečky od Sázavy 5.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/drobecky-od-sazavy.html
     Po trase Posázavského Pacifiku díl první 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
Černošice
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Český Brod
     Český Brod 28.1.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/01/cesky-brod.html
Davle
     Parníkem do Štěchovic 2.7.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/07/parnikem-do-stechovic.html
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý 22.3.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Divišov
     Divišov, kolébka Šternberků 25.3.2017     http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/03/divisov-kolebka-sternberku.html    
Dobřichovice
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Dobříš
     Dobříš a Nový Knín 11.4.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/04/dobris-novy-knin.html
     Dobříš 1.část 22.4.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/04/dobris-1cast.html
     Dobříš 2.část 22.4.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/04/dobris-2cast.html
Dolní Beřkovice
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Dolní Bousov
     Sobotecko 7.10.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/10/sobotecko.html
     Dolní Bousov 4.2.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/02/dolni-bousov.html
Dolní Roblín
     Loděnice 11.6.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/06/lodenice.html
Hlásná Třebaň
     Z Prahy proti prou Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Horní Počaply
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Hořín
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Hořovice
     Hořovice 11.5.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/05/horovice.html
Hostomice
     Hostomice pod Brdy 9.11.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/11/hostomice-pod-brdy.html
Hýskov
     Z Berouna proti proudu řeky 30.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/z-berouna-proti-proudu-reky.html
Chocerady
     Drobečky od Sázavy 5.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/drobecky-od-sazavy.html
Chrustenice
     Chrustenice 12.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/chrustenice.html
Jílové u Prahy
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Jince
     Jince 30.12.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/12/jince.html
     Jince podruhé 16.1.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/01/jince-podruhe.html
Káciň
     Káciň 11.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/ctyri-roky-jsme-sedavali-v-jedne-tride.html
Kamenný Přívoz
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Karlštejn
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Kladno
     Černé Kladno 2.1.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/01/cerne-kladno.html
     Černé Kladno 2.díl 4.2.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/02/cerne-kladno-2dil.html
Kly
     Okraj Mělníka a okolí 2.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/okraj-melnika-okoli.html
Kolín
     Kolíne, Kolíne 14.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/koline-koline.html
     Další srovnávačky z Kolína 24.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/dalsi-srovnavacky-z-kolina.html
Kostelec nad Černými lesy
     Kostelec nad Černými lesy 22.11.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/11/kostelec-nad-cernymi-lesy.html
Kostelec nad Labem
     Kostelec nad Labem - Komenského náměstí 18.11.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/11/kostelec-nad-labem-komenskeho-namesti.html
     Kostelec nad Labem 2.část 15.12.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/12/kostelec-nad-labem-2cast.html
Kralupy nad Vltavou
     Kralupy nad Vltavou 3.8.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/08/kralupy-nad-vltavou.html
     Kralupy nad Vltavou 1.část 15.4.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/04/kralupy-nad-vltavou-1cast.html
Králův Dvůr
     Beroun a Králův Dvůr 25.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/beroun-kraluv-dvur.html
Krhanice
     Po trase Posázavského Pacifiku díl první 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý 22.3.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Křivenice
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Křivoklát
     Rakovník a Křivoklát 5.7.2010  http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/07/rakovnik-krivoklat.html
Kutná Hora
     Kutná Hora 19.11.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/11/kutna-hora.html
     Kutná Hora podruhé 8.1.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/01/kutna-hora-podruhe.html
Lazsko
     Ostrov - Lazsko - Třebsko 2.9.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/09/ostrov-lazsko-trebsko.html
Ledčice
     Mnetěš, Ledčice 12.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/mnetes-ledcice.html
Leznice
     Parníkem do Štěchovic 2.7.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/07/parnikem-do-stechovic.html
Liběchov
     Liběchov ; Mšeno 26.7.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/07/libechov-mseno.html
     Liběchov 17.4.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/04/libechov.html
Liteň
     Tetín – SvinařeLiteň 15.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/tetin-svinare-liten.html
Loděnice
     Loděnice 11.6.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/06/lodenice.html
     Chrustenice 12.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/chrustenice.html
Lochovice
     Lochovice 22.11.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/11/lochovice.html
Luka pod Medníkem
     Po trase Posázavského Pacifiku 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
Lužec nad Vltavou
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Lysá nad Labem
     Lysá nad Labem - Čelákovice 26.11.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/11/lysa-nad-labem-celakovice.html
Malá Hraštice
     Malá Hraštice 2.4.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/04/mala-hrastice.html
Měchenice
     Parníkem do Štěchovic 2.7.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/07/parnikem-do-stechovic.html
Mělník
     Mělník 6.9.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/09/melnik.html
     Mělník podruhé 5.3.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/03/melnik-podruhe.html
     Mělník potřetí 12.3.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/03/melnik-potreti.html
     Mělník počtvrté 24.3.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/03/melnik-poctvrte.html
     Okraj Mělníka a okolí 2.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/okraj-melnika-okoli.html
     Mělník popáté 5.1.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/01/melnik-popate.html
     Mělník pošesté 18.2.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/02/melnik-poseste.html
     Mělník posedmé 4.3.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/03/melnik-posedme.html
     Mělník poosmé 10.3.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/03/melnik-poosme.html
Milín
     Milín 11.8.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/08/milin.html
Mladá Boleslav
     Mladá Boleslav 29.11.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/11/mlada-boleslav.html
     Mladá Boleslav podruhé 3.12.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/12/mlada-boleslav-podruhe.html
     Mladá Boleslav potřetí 3.12.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/12/mlada-boleslav-potreti.html
Mnichovo Hradiště
     Mnichovo Hradiště 7.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/mnichovo-hradiste.html
     Mnichovo Hradiště podruhé 14.2.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/02/mnichovo-hradiste-podruhe.html
Mníšek pod Brdy
     Jak přežít vedro 18.7.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/07/jak-prezit-vedro.html
     Výlet do Lážova 6.3.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/03/vylet-do-lazova.html
     Výlet do Mníšku 18.4.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/04/vylet-do-mnisku.html
Mšeno
     Liběchov ; Mšeno 26.7.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/07/libechov-mseno.html
Nenačovice
     Chrustenice 12.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/chrustenice.html
Nižbor
     Z Berouna proti proudu řeky 30.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/z-berouna-proti-proudu-reky.html
Nová Ves pod Pleší
     Nová Ves pod Pleší 1.4.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/04/nova-ves-pod-plesi.html
Nové Strašecí
     Nové Strašecí 22.4.2015   http://srovnavacifotky.blogspot.cz/2014/02/nove-straseci-stredocesky-kraj.html
Nový Knín
     Dobříš a Nový Knín 11.4.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/04/dobris-novy-knin.html
     Nový Knín 9.4.2013   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/04/novy-knin.html
Nymburk
     Nymburk 17.11.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/11/nymburk.html
Ostrov
     Ostrov - Lazsko - Třebsko 2.9.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/09/ostrov-lazsko-trebsko.html
Pečky
     Pečky 25.3.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/03/pecky.html
Pičín
     Pičín a Buková u Příbramě 3.9.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/09/picin-bukova-u-pribrame.html
Pikovice
     Po trase Posázavského Pacifiku díl první 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý 22.3.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Poděbrady
     Poděbrady 7.11.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/11/podebrady.html
     Poděbrady podruhé 20.12.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/12/podebrady-podruhe_21.html
     Poděbrady potřetí 10.1.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/01/podebrady-potreti.html
     Poděbrady počtvrté 23.1.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/01/podebrady-poctvrte.html
Prosečnice
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Příbram
     Příbram 11.11.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/11/pribram.html
     Příbram 13.11.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/11/pribram-podruhe.html  
     Příbram - Březové Hory 24.11.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/11/pribram-brezove-hory.html
Rakovník
     Rakovník a Křivoklát 5.7.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/07/rakovnik-krivoklat.html
     Rakovník 30.7.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/07/rakovnik.html
     Malá procházka Rakovníkem 29.9.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/09/mala-prochazka-rakovnikem.html
Řevnice
     Řevnice 29.6.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/06/revnice.html
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Sázava
     Drobečky od Sázavy 5.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/drobecky-od-sazavy.html
Sedlčany
     Sedlčany 30.6.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/sedlcany.html
Slaný
     Slaný 1.část 16.3.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-1cast.html
     Slaný 2.část 16.3.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-2cast.html
     Slaný 3.část 17.7.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/07/slany-3cast.html
     Zlonice a Slaný 22.3.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/03/zlonice-slany.html
Spomyšl
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Srbsko
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Stará Boleslav
     Kolem Staré Boleslavi 19.9.2010   http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/09/kolem-stare-boleslavi.html
     Hopsa hejsa do Brandejsa 17.4.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/04/hopsa-hejsa-do-brandejsa.html
Stradonice
     Z Berouna proti proudu řeky 30.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/z-berouna-proti-proudu-reky.html
Střezimíř
     Střezimíř 8.9.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/09/strezimir.html
Stříbrná Skalice
     Drobečky od Sázavy 5.9.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/09/drobecky-od-sazavy.html
Svatý Jan pod Skalou
     Svatý Jan pod Skalou 21.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/svaty-jan-pod-skalou.html
Svinaře
     Tetín – SvinařeLiteň 15.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/tetin-svinare-liten.html
Štěchovice
     Parníkem do Štěchovic 2.7.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/07/parnikem-do-stechovic.html
Tetín
     Tetín – SvinařeLiteň 15.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/tetin-svinare-liten.html
Třebsko
     Ostrov - Lazsko - Třebsko 2.9.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/09/ostrov-lazsko-trebsko.html
Týnec nad Labem
     Týnec nad Labem 29.3.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/tynec-nad-labem.html
Týnec nad Sázavou
     Po trase Posázavského Pacifiku díl první 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
     Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý 22.3.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-druhy.html
Vidim
     Horní Vidim 26.10.2016   http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/10/horni-vidim.html
Vliněves
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Votice
     Votice 12.4.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/04/votice.html
Vrané nad Vltavou
     Po trase Posázavského Pacifiku díl první 19.11.2014   http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/11/po-trase-posazavskeho-pacifiku-dil-prvni.html
Vráž u Berouna
     Vráž u Berouna 14.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/05/vraz-u-berouna.html
Vrbno
     Deset let po povodni 24.6.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/06/deset-let-po-povodni.html
Zadní Třebaň
     Z Prahy proti proudu Berounky 14.5.2011   http://vencovypindy.blogspot.cz/2011/05/z-prahy-proti-proudu-berounky.html
Zdice
     Zdice 3.5.2012   http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/05/zdice.html

Zlonice
     Zlonice a Slaný 22.3.2017   http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/03/zlonice-slany.html
Žebrák
     Žebrák 7.11.2015   http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/11/zebrak.html

středa 3. března 2010

Radůza

Hudební skladatelka, textařka, harmonikářka, pianistka, kytaristka, zpěvačka. To je lidí, to už snad potřebují autobus, chtějí-li někde zahrát. Ten štáb!
Všichni, co mají štěstí a na koncert zpěvačky Radůzy lístek seženou, dobře vědí, jak to je. Všechno v jedné ženě. Žádný nováček na písničkové scéně. Viděl a slyšel jsem ji snad čtyřikrát, sál vždy našlapaný, lidé přicházejí za originálními písničkami a ne očumovat rádobycelebrity.
Zpěvačka nezajímavá pro bulvár, televizního legračního křepčení se nezúčastňující, zlatý nebo čerta starýho český slavík ji zjevně nic neříká. Má v sobě příbuznost s Hanou Hegerovou, Václavem Koubkem, sourozenci Ulrychovými a dalšími, určitě bych si na pár dalších vzpomněl. Víme o nich, že existují a tvrdošíjně se nepodbízejí obecnému vkusu. A mají své publikum, mají úspěch, asi se i dobře se uživí. Osobnosti.
Včera jsem navštívil její koncert ve Švandově divadle. Mimochodem rád sem chodím kvůli prostředí. Interiéry zde navrhl architekt David Vávra. Moc pěkné.
Mezi diváky má převahu mládež. Jako všude v kinech, divadlech, na koncertech. Rozhlédnu-li se pozorně, nejsem tu sám z mojí generace. Co jsem Radůzu neviděl, stala se z ní dvojnásobná maminka, radost ze svého mateřství nijak nezakrývá, naopak.
Její hravé texty plné obratů, ze kterých nečiší banalita. Kdysi zpívala Na Karlově mostě, kde ji objevila Zuzana Navarová, kritici šíleli, tuším, že i nějaké ocenění utrousili. Po pár letech jsem četl, že to už není ono, dřív to bylo lepší. Rádi by, chytráci, radili, kudy by se měla zpěvačka ubírat dál. Ona na ně kašle a jede si po svém, jak to cítí.
V džínách a tričku, na nohou kanady, protože, jak se tu přiznala, má tak velkou nohu, že dámskou obuv nesežene. Jak je jednoduché dělat výbornou muziku bez pozlátek.
Střídá hudební nástroje, klidně se dohaduje nahlas se zvukařem, doladí kytaru. S přídavky to bylo přes hodinu a půl pěkných písniček, které na Ráááádiích neuslyšíme.
Že dala do vystoupení všechno bylo vidět při posledním přídavku, kdy očima prosila, aby ji diváci už pustili domů. Fyzicky pravděpodobně zcela vyčerpaná.
Standing ovation, které na takových koncertech nebývá běžné, bylo včera večer naprosto zasloužené.