sobota 7. října 2017

Procházky Rožmitálem 2.část



Pokračuju adresou na 1.část rožmitálských srovnávacích fotek.
Nic dál psát nemíním, budu pokračovat u restaurace Slávie, ze které vycházím po dobrém obědě.
Slávie stojí na rohu Náměstí a Palackého ulice, hned vedle měl uzenářství a koňské řeznictví pan Halík.






Ještě dvakrát pohled na kostel svatého Jana Nepomuckého od Obecné školy.







Od Slávie záběr, který vzpomíná dobu, když jsme  stavěli okouzlující stavby, aby každý viděl, že u nás socialismus zvítězil.



Z Náměstí odcházím do Palackého ulice, otáčím se, vzadu vidím věž zámku, vpravo je bývalá Březnická pivnice. Na mostě přes Jalový potok jsou vidět sochy, vlevo Jan Nepomucký, vpravo svatý Václav



Pohled stejným směrem, stojím trochu doleji u Březnické pivnice.



Palackého ulice od Náměstí.



Na rohu Palackého ulice a Příkopů stávalo holičství, dnes obchod s potravinami, ale v dost jiném kabátě.



Podmlýnská ulice podél Jalového potoka, most, po kterém vede Palackého ulice, zády ke mně stojí sv. Jan Nepomucký. Vody bývalo víc.



Svatý Václav na mostě v Palackého ulici



Bývalá Březnická pivnice zblízka. Prý se tu výborně vařilo a také tu sídlil čtenářský spolek Špaček.



Téměř zapomenutý rožmitálský spisovatel (prý nezaslouženě, já nic od něj nečetl) Rudolf Richard Hofmeister se narodil v tomto domě v ulici Příkopy. Do tehdejšího vzhledu lokality  hodně zasahovalo rameno říčky Vlčavy.



Na konci Příkopů, na křižovatce s ulicí Rybovou stávala škola, kde vyučoval naopak nezapomenutý Jakub Jan Ryba, jehož si připomínáme hlavně o Vánocích a kdekdo chodí do kostela si jeho vánoční mši poslechnout. To není místní rodák, přivandroval z rodných Přeštic, chudý, jak tenkrát kantoři bývali, přivedl na svět 13 dětí, ve svých 50 letech si podřezal žíly pod vrchem Štěrbina, blízko Kašparovského rybníka, jak jsem již jednou psal.
Dnes je na škole jen pamětní deska na dnešním domě, který chudý zřejmě nebude. Komín pivovaru v pozadí nenechali ani pro čápy.



V Rybově ulici bývali živnostníci. Jejich zrušení se určitě líbí dnešním socanům.



Těžko přejmenovávat historické Příkopy na ulici Hofmeisterovu. Spisovatel dostal znamenitou náhradu, ulice s jeho jménem vede podél Pozámeckého rybníka až k lípě Johanky z Rožmitálu. Lípa pochopitelně v záběru není, tohle je dům, kde spisovatel také bydlel.



Z Hofmeisterovy ulice vede krátká ulička k západní bráně zámku. Protože v srpnu nebývá sníh ani tady, zrovna se nesáňkuje.



Z cesty k zámku je focen tento záběr. Krásná chaloupka je hostinec Platejz.



Protože onen Platejz býval pěkný a ani dnes tu není nepříjemně, zůstávám zde. Hlavně proto, že v publikaci jsou fotky, jež se dají porovnávat.



Jednoho dne, podle všeho v roce 1930 se někdo rozhodl kus Platejzu přestavět.



Vracím se do Rybovy ulice. Na křižovatce s ulicí Havlíčkovou, v domě U Randů zde měl vyfešákovaný obchod Leopold Wočka. Dvacáté století si dům upravilo podle svého vkusu. Ale plus musím přiznat. Třídí se sběr.



Na rohu Sladkovského ulice a Jungmannovy bývalo pekařství U Tuháčků. Nápis dnes láká do hotelu U bílého lva, ale nezdálo se mi, že by v něm byl velký cvrkot.



Vlevo je ulice Sladkovského, vpravo Havlíčkova. Pan Trefný nabízel spoustu výrobků, dnes je zde pivnice. Protože jsem měl žízeň, přišla mi vhod.



Ještě jednou tentýž objekt.



Směrem k dnešní pivnici se dívám Sladkovského ulicí už z křižovatky s ulicí Palackého.



Pohled do Palackého ulice směrem k Náměstí z ulice Čelakovské - Rajské, rožmitálské rodačky, která prý byla první českou učitelkou..



Pokračuju ulicí Palackého, kde vidím Březnickou pivnici, jíž jsem se už zabýval. Prodávají tam voňavé věcičky, koupil jsem si u nich med. Vpravo stávala socha svatého Jana Nepomuckého.



Palackého ulice v těchto místech doznala velké změny díky úpravě řečiště potoka, mířícího do rybníka Jez.

Žádné komentáře: