Jsem skončil výhledem
na Velvarskou bránu. Jak jinak vstoupit na náměstí než touto branou. Zvlášť
když mě v ní vítá vinotéka.
Vidíme ještě morový
sloup, o jehož osudu se brzy rozhodne
Historickou fotku jsem okopíroval
z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný
(Paseka 2011)
Vcházím na Masarykovo
náměstí a ohlížím se. Velvarská brána.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Ze severozápadního
rohu Masarykova náměstí vychází ulice Kynského a pár kroků od náměstí je tento
dům čp.130, který býval ozdobený sochami 4 ročních období.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Píše se den 5.7.1920 a
čeští vlastenci strhli morový sloup, který zde postavili proklatí Rakušané. Kromě
toho, kašna je jiná a stěhovala se.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Na rohu Masarykova
náměstí a Husovy ulice míval obchod s galanterním, střížním a textilním
zbožím Jan Zmátlík. Byl přebudován do zajímavé podoby.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Popisek
z publikace říká, že Václav Silovský je obklopen skupinou zvědavců při
přípravě grafického listu do souboru „Slaný v šesti leptech“. Kdo chce
podrobnější informace, musí hledat jinde.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Pohřeb spisovatele
Václava Štecha, významného slánského občana v únoru 1947. Vlevo je vidět
kousek radnice.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Východní strana
Masarykova náměstí. Vpravo gymnázium, dnes muzeum, vlevo bývalý hotel Pošta.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Takto byla upravena
radnice v roce 1890 architektem Rudolfem Štechem. Mám vzpomínku na tuto
budovu, která se možná nehodí pro solidní čtenáře, ti ji můžou vynechat. Jeli
jsme kdysi z nějaké práce a projížděli Slaným, bylo horko, koupil jsem si
pivo na rozdíl od řidiče. Neměl jsem při ruce otvírák a otevřel jsem si láhen o
dveře do radnice, teprve vzápětí jsem objevil, že zde sídlí esenbáci. Policie
využívá budovu radnice dodnes. Přes náměstí se skutečně jezdilo z Prahy do
Loun. Jestli se nepletu, bývalo zde i stanoviště ČSAD.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Gymnázium, dnes muzeum
na Masarykově náměstí. Vinařického ulicí je vidět kostel svatého Gotharda.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Jižně od Masarykova
náměstí, na dnešním náměstí Komenského stával panský pivovar. Na jeho místě
byla postavena chlapecká obecná a měšťanská škola. U dívčí jsem byl
v 1.části putování. To musela být otrava, že holky chodily do jiné škola
než kluci.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Tatáž lokalita, jenm
místo pivovaru už stojí škola. Je škoda bourat pivovary, ale budiž. Uč se hochu
moudrým býti, něco takového tvrdil Komenský, po kterém byl prostor pojmenován.
Taky jsem chodil do školy a myslím, že není poznat, že jsem se učil být
moudrým.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Fortenská ulice vedla
na Komenského náměstí.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Fortenská ulice. Skoro
tentýž záběr, ale o 30 let dříve.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Jen kousek od
Fortenské ulice začíná dnešní panelové sídliště. V Šultýsově ulici někdo
zachytil rok 1976, kdy přeměna starého na nové probíhala.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Ze severovýchodního
rohu Masarykova náměstí vede Fričova ulice, kde stával rodný dům Josefa
Františka Friče. Také synagoga, která nedopadla stejně v jako jiných
českých městech. Ač neplní svůj původní účel, zůstala památka židovské
obyvatele. Vůbec nevadí, že ji využívá policie.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Vinařického ulice vede
od kostela svatého Gotharda na Masarykovo náměstí. Modletický dům byl do této
podoby upraven v roce 1795. V současnosti opraven a slouží jako malý
pivovar Antoš s restaurací.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Rozhraní ulice
Vinařického a Havířské.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Havířská ulice.
Hostinec U Přemysla stále funguje, i zábavy podle plakátů se zde konají.
V okolí vzala mnohá zástavba za své.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Od hostince U Přemysla
zajímavý pohled Havířskou ulicí. Na levé straně zůstala většina domů, některé
upraveny a na kopci klášter Františkánů s kostelem Njesvětější Trojice.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku – VI.díl (Libri 2004)
Lázeňská ulice je
výpadovkou na Velvary. Hasičský dům (na místě hostince U Anděla) byl otevřený
v roce 1940.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Podle publikace prý
bylo Slaný rájem hospod. Na konci města v Lázeňské ulici stály dva proti
sobě. Vlevo U Anděla, vpravo Na Barborce, ze něhož zůstaly jen náznaky bývalé
stavby.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Od hasičského domu
v Lázeňské ulici vede ulice Pod Horou (myšleno Slánskou) a tam taky bývala
hospoda Na Lochu.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Kostel svatého
Gotharda. Jeho vznik je datován do 14.století a dále upravován.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Pod kostelem svatého
Gotharda město hodně změnilo tvář kvůli rozšiřování silnice do Velvar. Rybník
se jmenuje Brod, změnil nejen rozlohu, ale i charakter. Porovnávat jsem mohl
jenom díky Baňkovu mlýnu, který zůstal zachován.
Historickou
fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla
Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)
Z rybníka Brod
zůstalo torzo, zůstal zachován dům úplně vpravo. Odkryl se pohled na Slánskou
horu, nad vším ční věžáky.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Křižovatka plácku U
Brodu a ulice Na Kopečku. Opět mě zachránil bývalý Baňkův mlýn vpravo.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Děkanský kostel
svatého Gotharda v pohledu z Pražské ulice.
Historickou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Ulice Pražská, vlevo
je dům, který byl vidět na předminulém srovnání. A komín k tomu a mohl
jsem porovnávat.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Hájkova kovárna na
důležté cestě z Prahy do Loun překážela dnešnímu silničnímu provozu.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Končím v uličce U
Flaškářů, dnes Flaškářské s pěkným výhledem na kostel. Zajímavé je, že
toto byla první fotka, kterou jsem porovnal. Zajímavé ovšem asi jen pro mě.
Historickou fotku jsem
okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy –
Slaný (Paseka 2011)
Fotky, jak mě napadly
po šmajdání městem.
Žádné komentáře:
Okomentovat