neděle 22. března 2015

Po trase Posázavského Pacifiku, díl druhý

Ano to je adresa prvního dílu putování po trase Posázavského Pacifiku. Místa, odkud jsem čerpal ze starých fotek, nabrala zimní fazónu, listí spadlo, aby udělalo místo pro nové, jarní. A já popojížděl a fotil.
Byl jsem zde mnohokrát, někde jsem udělal srovnávačky čtyři, někde jednu, někde nic.
Vlastně jsem provozoval turistiku tak jako kdysi. Chodil a koukal.
Začal jsem v listopadu, události mě dokopaly k jakémusi závěru teď v březnu. Bylo na čase, za chvíli se všechno zazelená.

TÝNEC NAD SÁZAVOU
Moji příbuzní z Benešovska říkali Tejnice. Jako dítě jsem se uškleboval, že teta ani neví, jak se to kolem jmenuje. Už se neposmívám. Tohle skutečně v době vegetace fotit nešlo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/
Fanouškům nostalgického "Pacifiku" doporučuju tuhle adresu. Stráví u ní několik večerů.


Hezký pohled, že? Přece nebudu vybírat mezi dvěma podobnými srovnání, když je internet nekonečný, tedy málem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/


Most přes Sázavu postavený, později předělaný, lidem pořád něco nestačí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


KRHANICE
Vláčkem dvě stanice do Krhanic. Posledně jsem tu hledal a hledal, teprve před odjezdem mi došlo, že vesnice Krhanice je od železniční zastávky kousek dál.
Tuhle pohlednici mi poslal pan Vojtěch Pavelčík, fotograf, který leccos vydává a také se zabývá odkazem fotografa z první republiky Josefa Dvořáka z Davle. Myslím, že nikdo neprohloupí, když se jukne na adresu:
http://www.dvorak-davle.cz/html/kniha.html
Pan Pavelčík někde narazil na mou pohlednici z Krhanic, bude následovat a tak jsme učinili výměnu.
Hospoda tu dnes není, ale jak jsem viděl, lahváč se zde koupí. Družní místní občané mi poradili jak dál, kdepak, vesnice je vesnice.


To je pohlednice, kterou jsem objevil v balíčku pohlednic mého táty. Nějaký známý mu důležitě píše, že tady bydlí. Nevím, jestli se tu dá dnes bydlet, ale na ceduli před hospodou lákali na domácí stravu. Byla neděle a já měl sebou karbanátek.



Už na předchozí pohlednici je škola vidět, tak detail. Dost rozmazaný, pokud se nelíbí, nedívejte se.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


PROSEČNICE
Je to s mým chozením na levačku, ale vracet se na vlak nebo pokračovat dál, tak nemožný zase nejsem. Sanatorium v Prosečnici má pro mě trochu úsměvnou i smutnou vzpomínku. Moje maminka zde byla asi dva měsíce ve věku 86 let. Jezdil jsem za ní na návštěvu, pokud bylo počasí, naložil jsem ji do pojízdného křesla, přivezl jsem dorty, na peróně byla hospoda, tam jsem ji objednal kafe a pokecávali jsme. Ona se bavila nahlas na účet ostatních lidí, třeba "To je vošklivej chlap" nebo "Co to má ta ženská na sobě."
Za dva roky jsem ji sem vezl podruhé, ale to už mi tu umřela, už jsme do hospody nechodili, jenom jsem ji nosil čerstvé kafe v hrnečku.
Od té doby jsem tady nebyl, až dnes.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


V hospodě jsem si dal pivo, vzdychnul nad vzpomínkou a odjel do Prahy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


KAMENNÝ PŘÍVOZ
Sem se dá krásně jezdit s dopravním podnikem města Prahy. Protože už mi bylo 70, jezdím touto dopravou zadarmo, na občanku. Proto se všichni těšte, jak v sedmdesáti ušetříte. Vlastně jsem to zmatlal, nejdřív jsem byl v Jílovém, pak jsem jel sem, měnit už to nebudu, vlastně o nic nejde. Řekl bych, že to je asi 15 let, co jsem v téhle hospodě v plné vodácké sezóně byl perfektně obsloužený, pojedl výborné jídlo, o pivu nemluvě. Teď, v únoru jsem do hospody zalezl, dal jsem si guláš, že by se vařící televizní celebrity styděly. Mladý hostinský, kterého zřejmě práce baví, mi dokonce sám vyťukal heslo na wifi připojení, věděl, že si dám i kávu, prostě hospodský.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.kamennyprivoz.cz/czech/historickefoto.aspx


Ještě další dvě srovnávačky jsem vyčuchal, ruku do ohně bych za ně nedal, ale mně se líbí, komu ne, nebudu se s ním hádat.









Ještě jednou jsem se sem vydal, chtěl jsem porovnat viadukt v Žampachu, což se mi nezdařilo, ale vezl jsem si fotku školy.  Poté mi zůstal čas na hospodu. Rozmýšlel jsem, jestli mám přejít most k hospodě, na kterou jsem před chvílí pěl chválu. Zlákala mě restaurace U vemenáče, na první pohled ošklivá, uvnitř ráj. Nosili na stůl taková jídla, že jsem si málem objednal, přestože jsem byl najedený. Obsluha bez závad, zjevně hledáte-li ráj hospod, Kamenný Přívoz je horkým kandidátem.
Ještě jedna věc, jel jsem do Prahy autobusem PID a v Praze jsem postrádal tablet. Jsem v poslední době ještě zmatkovější než jindy. Už jsem si hledal doma, co bych si koupil jiného, ale nakonec jsem se dovolal na provozovnu firmy Arriva, která linku provozuje a tam mě potěšili, taška s tabletem se v autobuse našla, pokus o odměnu pro nálezce byl tvrdě odmítnut. Děkuji dispečinku firmy Arriva.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


JÍLOVÉ U PRAHY
Ze stanice Budějovická jsem tady coby dup. Posázavský Pacifik sice jezdí tři kilometry od města, ale městečko ke kraji nějak patří. Je tu hezky, možná je moje galerie srovnávaček trochu monotónní, ale snad aspoň trochu ukazuje změny na náměstí, dnes se jmenuje Masarykovo.












Z Masarykova náměstí směrem ku Praze je ulice Pražská.


Abych dokázal, že Posázavský Pacifik jede Jílovým, pak tedy nádraží, které je ve vsi Kabáty, která stejně patří pod město Jílové. Byl jsem tu jednou, slunce v protisměru bylo tak ostré, že jsem zde byl zbytečně. Vrátil jsem se sem ještě jednou, to jsem popsal v článku
http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/03/bajny-mednik.html,
takže koho moje pindy zajímají, může si je najít.


LUKA POD MEDNÍKEM
Loni na podzim nebylo možné houštím prohlédnout. Listí spadlo, zároveň se činili dřevorubci nebo spíš čističi kolem trati. Výletní restaurace A.Šváchové zde dnes není, ale pár kroků odtud je hospoda, o které píšu právě v avizovaném článku "Bájný Medník"
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


PIKOVICE
I zde jsem byl dvakrát. Vyjet si porovnávat minulost a dnešek a minulost nechat doma v knihovně, to může jen sklerózou postižený penzista. Hned první fotka je na území obce Petrov u Prahy. No dobře, stanice se tak jmenuje, ale stejně jsme v Pikovicích. Medník byl tenkrát vidět lépe.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


V roce 1969 došlo vinou dešťů k sesuvu půdy a jakýsi pohotový fotograf fotil. Já to nebyl. Následky byly vidět dlouhá léta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.posazavsky-pacifik.cz/


Já nevím, jestli jsem se aspoň trochu trefil. Pikovice od trati. Jediný záchytný bod je bývalá Buriánkova restaurace, která stále stojí a vaří a čepuje. Myslím, že ji nazývají U Kukulínka.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Dvořáka Pražské výletní restaurace, které vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2010.


DAVLE
Z Pikovic je na soutok Sázavy s Vltavou do Davle kousek. Před lety už nestačil starý davelský most přes Vltavu, byl postavený větší, silniční, podle mě ošklivý, na druhou stranu já taky nejsem nejhezčí. Když se staví nový most, vždycky to odnese kousek původní krajiny. Budova honosné restaurace U topolů, kde byl i altánek s opicemi a kanáry, zůstala stát, je však tak nějak opuštěná, řekl bych smutná. Podle jídelníčku, zveřejněného v publikaci, to nebyla nejlevnější hospoda.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Dvořáka Pražské výletní restaurace, které vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2010.


Ještě pohlednici, kterou jsem zakoupil někdy kolem roku 1970. Tehdy tu hospoda bývala, řádila zde Jednota, altánek pro opice tu už nebyl, pivo nalili. Pokud se moje stále děravější paměť nemýlí, byl jsem zde ještě později se svými dětmi.


Přešel jsem starý davelský most, který je dnes určen pěším nebo cyklistům a na hlavní silnici jsem vyrobil toto porovnání.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


I v Davli mám svou oblíbenou hospodu. Bendova restaurace mě ani tentokrát nezklamala. Ptáček s knedlíkem, nechte si chutnat.
To už jenom na závěr, aby případný čtenář nemyslel, že autor srovnávaček myslí jenom na historii.
Nazval jsem tento článek ... díl druhý. Zatím nemám další fotky, ale myslím, že se časem nějaké seženou a že by mohl být i další díl.
Třeba Libřice přes Vltavu, určitě někde takové fotky mám, ale kde?


Další srovnávací fotky z různých lokalit









Žádné komentáře: