sobota 12. dubna 2014

Votice


Česká Sibiř. Co se o ní ví? Území mezi Benešovem a Táborem. Kdo jel mezi městy autem, přes Votice musel, dnes už funguje obchvat a staví se dálnice. Městu tohle přinese klid, jen si je třeba přát, aby klidu nebylo příliš.
Leží v krásné krajině, možná ho jednou objeví turisté, kteří budou mít dost šíleného cestování k moři. Vím, že se nic takového nedá nadirigovat, no uvidíme. Kéž by lidé krásu České Sibiře objevili.
Kdysi mě někdo varoval před votičákem, což je pro cyklistu poměrně protivný kopec. Ale vyjel jsem ho, myslím dvakrát. Kolik mi tenkrát bylo let? Nebudu počítat, neměl jsem rozum. Dnes jsem moudrý, vyprošuju si poznámky, že jsem rád, když se dokážu projet kolem Berounky.
V roce 1969 jsem projížděl do Tábora, coby novopečený fotograf jsem učinil pár fotek, které si dovolím zveřejnit na závěr.

Žádné jiné vzpomínky nemám, až teď z dvojí návštěvy.

Vlak ve složitém terénu krajinou kličkoval, až v současné době se buduje koridor s tunely, trať ztrácí určitou zajímavost, vlaky ale jezdí rychleji, což cestující přivítají. Nádraží nebylo nikdy nijak důležité, dva kilometry od města. Dnes už je z něj zastávka na znamení. Asi jsem měl stát více v kolejích, ale jako bývalý zaměstnanec drážní firmy mám respekt z rychlíkových kolejí mezi novými nástupišti, zvlášť se svýma šmatlavýma nohama.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Na Masaryově náměstí stojí sokolovna z dvacátých let. Převzal jsem fotku s datem 1920, asi to bude chyba, vůbec v mých votických srovnávačkách může být tentokrát víc chyb. Schází mi rozumná publikace.
Tento pramen chyby obsahuje, lidé sem vkládají pohlednice a letopočty často nemají. Snad zapomenout na čísla a porovnávat vizuálně, o což vlastně hlavně jde.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Sokolovna z jiného pohledu. Fotky, které kopíruju ze stránek Muzea České Sibiře mají pravděpodobně správné vročení, zapůjčili je sem jejich vlastníci, mívají poštovní razítka.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pražská ulice, kudy se dlouhá léta cestovalo z Prahy do Tábora.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Dívám se směrem ku Praze, ulice je zrovna v rekonstrukci, což jsem jenom přivítal.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:



Nový zámek, tak se mu říká, třebaže na nový příliš nevypadá. Dobře se mi tu hledalo místo pro focení, přestože jsem v to nedoufal. Stojím na parkovišti, vpravo je supermarket.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Františkánský konvent u kostela svatého Františka.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Tentýž objekt, hlavní vchod.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Ulice, vedoucí od kláštera směrem k ná městí Komenského.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Přicházím na Komenského náměstí, kde už zůstanu. Starých fotek jsem našel hodně, při mé lítosti něco vyřazovat mi zůstala kupa srovnávaček. A tak jsem je srovnal podle data, kdy vznikla stará fotka.
Na náměstí se vyskytuje Mariánský sloup, jehož současná podoba i poloha vznikla v roce 1877 a také kašna z roku 1851. Oba objekty přežily všechny režimy, jsou dnes krásně vyčistěné, protože celé náměstí je upravováno do krásy. Podle mého skromného názoru se mi nová úprava líbí. Ale já tu nebydlím, že?
Pohled na sever.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled na východ. Obchodní dům bývalé Jednoty vznikl někdy v 70.letech. Vzadu kostel svatého Václava.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Radnice, která stojí na jižní straně náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Severní strana náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled do jihozápadního kouta náměstí, vlevo radnice. Sluníčko mě zlobilo, svítilo do objektivu, fotka zůstala černobílá, snad má jakousi vypovídající hodnotu.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Severozápadní kout náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Podobný pohled minulému, jiný rok, jiný úhel.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Severní strana náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled na sever. Vpravo bývalý okresní soud, také Geodézie tam byla, dnes se tam prodává…
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Stojím před bývalým okresním soudem, dívám se podél východní strany náměstí na sever.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled do severovýchodního rohu s okresní hospodářskou záložnou.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Západní fronta náměstí, pohled k jihu.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled do severovýchodního rohu s okresní hospodářskou záložnou.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Radnice. Snad je zajímavé, že levá strana byla dostavěna až v letech 1966-67.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Další pohled na severovýchodní roh náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Jihovýchodní roh náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Severozápadní roh náměstí.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Pohled ze západu na východ. V padesátých letech dokázali komunisti využít historickou kašnu podle svého vkusu.
Historickou fotografii jsem okopíroval na adrese:


Následují porovnání tří fotek, které jsem vyfotil v létě 1969. Vedla tudy hlavní silnice z Prahy do Tábora. Autorem staré fotky jsem já sám.


Pohled na východ.


Tady jsem fotil směrem k radnici, silnice se kroutí ze severního směru k východu. Na fotce je vidět benzinová pumpa.



Tady končí můj úlovek z města Votice, které občas v duchu už umisťuji do jižních Čech. Návštěvu doporučuju, je tu hezky.





Jiné fotky z mých návštěv ve Voticích, možná pro někoho zajímavé:







Žádné komentáře: