středa 4. února 2015

Staré fotky z Prahy - Podolí

Pan Michal Kvapil má sbírku starých pohlednic z Podolí. Poslal mi je, abych měl co porovnávat. Zřejmě ho rozčílilo, že trousím srovnávací fotky odevšad, leč z našeho společného rodiště. Hodně krásných historických fotek, jež jsem většinou viděl poprvé v životě.
24 jsem použil na srovnávací fotky, jež jsou zde:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/01/podoli-z-fotek-michala-kvapila.html
Více než dalších 50 na mě hledí smutně, poctivě jsem všechny lokality obešel, dostal jsem se do míst, kde jsem léta nebyl, někde možná nikdy.
Už při zveřejnění srovnávaček jsem slíbil, že ty zbylé fotky nenechám válet v nějakém archivu, kde by časem upadly v zapomnění, protože se znám. Podolské srovnávačky se mnoha lidem líbily, takže snad budou rádi. Vložím je tak, jak jsem je dostal, nemusím s nimi kroutit, abych je dostal do figury k nové fotce.
Bude to stejné jako by sám majitel sbírky je vysypal na stůl na prohlížení. Prosím za prominutí, jestli do toho chvílemi kváknu, jsem ukecanej a je to pro mě těžká nostalgie.
Začínám od vyšehradské skály, jak se sluší a patří.

Podolské nábřeží v původním stavu, před stavbou tunelu, před úpravou nábřeží na městský provoz. Slepičárna na kopci je vidět, kostel taky, ale fotka je asi ze špičky v přístavu, to je za plotem v Yacht clubu a tam byli na mě loni oškliví, vůbec se se mnou nechtěl pán bavit, jen asi osumkrát opakoval : "Opusťte prostor." Mám se snad prát, když to neumím?

Hospoda Na Dolejší existuje, já ji pamatuju jako lidovku, pak ji zavřeli a bylo tam OPBH, po roce 1989 znovu rozkvetla, ale v poměrně vyšších cenových relacích.

Pohledy na sanatorium, malované.


 Pergola tam je furt, za ni je vidět na Smíchov. Zdola se zdá mírně zdevastovaná, nepřístupná. Jejich chyba, moh jsem ji vyfotit.

Podolský přístav čili Háfn, focený z nábřeží, které se léty mírně změnilo, je vidět cihelna, vzadu cementárna, kde je dnes plavečák, Vlevo už stojí krásná nová škola, jíž se říkalo za mého dětství měšťanka, přestože jsme chodili do osmiletky. Ať si nikdo nemyslí, že pitomosti ve školství vznikly až v nové době.

Tohle je asi foceno z domu, ve kterém sídlilo podolské kino Zdar. Zahradnictví stále převládala. Třikrát podobný pohled na sanatorium.



 Háfn v podání neznámého kreslíře.

Okénkové pohlednice. Zde je vidět stará škola, později obecná, teď asi první stupeň...

Zde je již škola nová, do té jsem tři roky chodil zlobit.

Pohled z Císařské louky, uprostřed je nová škola, před ní kominy cihelny, místo ní stojí vodárna, takže na tenhle záběr můžeme v dnešní době zapomenout.

Slepičárna na kopci nad Podolím byla zemědělská usedlost, posléze hospoda, prý vyhlášená tančírna, jak vidíme krásná zahradní restaurace. Dnes vedou nahoru opravené schody, nahoře není ani hospoda ani tančírna. Takové prostory by měly být zákonem chráněné, podobně jako Karlštejn.

Komu se nechtělo na kopec zůstal dole v Podolí, kde měl zahradní restauraci hostinský a řezník Ferdinand Lehovec. Tam je momentálně fuj prostor.

V minulém blogu jsou uý nějaké fotky ze slavnosti, pravděpodobně po roce 1945. Tady jsou další, ke kterým jsem srovnávačky nedělal.


To je samozřejmě před školou.

 Plovárna, Podoláci tvrdí, že Majzlíkárna, já jako Podolák ze Dvorců měl blíž na Žlutý lázně. Na tohle se nepamatuju.

Koupající se u cihelny.

Tenhle barák mi dal zabrat. Pořád mi něco připomínal. Bodejť by ne, chodil jsem kolem něj tři roky do školy. Přes ulici se stavěla druhá část vodárny a tahle budova byla používána jako zařízení stavby. Ani nevím, kdy o zmizelo, ale muselo to snad být už po roce 1989. Teď tam stojí moderní budova.

Vpravo nahoře Slepičárna, pod ní věže školy, před ní dům, který je na minulé fotce, vodárna stojí, prostor před ní je určený pro druhou část vodárny, stavěné v padesátých letech.


Ještě jedna okénková.

 Pohled přes řeku, vlevo v dáli škola, velký dům kousek vpravo od prostředka stojí na Kublově, je tam dodnes, jenom je uze všech stran obestavěný, vpravo jsou domečky, vedle nich už je cementárna, ta pravotočivá zatáčka kolem domků k budově na Kublově je tam vlastně stále, dnes obchází plavecký stadión.

Pohledy z kopce nad Kublovem jsou úžasné, Vltava s Hradem a Vyšehradem. Tady se zrovna staví první část vodárny.







Z vesničky se stalo město, ještě, že zbyly fotky.


Snad jsem dobře pochopil, že tohle jsou ratolesti Michala Kvapila, na kopci nad Kublovem se sáňkovalo, dnes, myslím, že těžko.


 Vily na kopci si nestavěli žádní chudáci.

Ještě fotka z Kavčích hor, kde je vidět, že se buduje.

Pořád něco řadím, až to spletu. Tohle je plovárna Majzlíkárna, která měla už být dřív, teď už to předělávat nebudu.


Dvorce, moje bydliště. Podle budovy nad reklamou mýdla s jelenem, která tam stále stojí, bývala v ní i mateřská škola, byly železniční lázně na území, kde byly a jsou Žluté lázně, dříve i Modré.

I takhle se lidé koupali.

Netuším, kde tahle hospoda stála.

Ještě další budovy stále stojí, vlevo dole je dům rodiny Ženíškovy, dnes jde o Jeremenkovu ulici, při jejíž výstavbě padla pravá část domu. A vpravo dole je dům ve dvoře, památkově chráněný, za doby mého dětství to byla trochu ruina s padající pavlačí, na které vyl vodovod, kam jsme se jako malí kluci chodili napít, všechno jsme pocákali, párkrát nás obyvatelé vyhnali, nám to bylo šumafuk. Dnes je krásně opravený, sháněl jsem kdysi projekt na přestavbu v bytě a byl jsem uvnitř, pavlač je zasklená, nóbl barák.

Křižovatka ulice Pod Pekařkou a Nad cihelnou. Domy jsou úplně jiné.

Braník mám málem před okny, tak se nad Braničáky smiluju, zvláště když hospoda U Šimků stojí, ne v takovém rozsahu jako kdysi, ještě já pamatuju zahradní restauraci a můj táta tam jeden čas chodil na pivo, dokonce už to bylo naposled, kdy byl v hospodě, a zrovna tady. Bylo mu dost přes 80 a říkal mi, že už chodit nebude, že je to pro něj moc.
Kdysi dávno, v době, když jsem ještě nebyl ani plánovaný hospodu prý řídily dvě ženy, jedna měla místo nohy protézu, říkalo se tu pak U tří stehen. Pravda? Kdo ví.







Končím s představováním sbírky Michala Kvapila, jemuž i touto cestou děkuju. Tahle činnost mě bavila o chlup více než jiná. Je to můj domov.

8 komentářů:

Maroš Kocúrek řekl(a)...

Zdravím!
Rád by som použil túto fotku sanatória http://4.bp.blogspot.com/-bIiXEpfC-eE/VNJoV0C46uI/AAAAAAAA5Tw/_Iel-jsIDPo/s1600/10-Sanatorium_Podoli_Nna_Dolejsi....jpg vo svojm videu na Youtube. Je to možné?

Václav Víšek řekl(a)...

Dobrý den, jak píšu v úvodu, kopie historických fotek mi poslal pan Michal Kvapil s tím, že mám uvěst, že jsou z jeho sbírky. Přeposlal jsem mu Vaši žádost, pokud se s ním chcete dohodnout, uvádím jeho mailovou adresu
podolak1@seznam.cz
Zdraví Václav Víšek

Anonymní řekl(a)...

Současnou fotku vyšehradské skály ze špičky Císařské louky by mělo jít pořídit, neboť je tam zastávka přívozu P5 plovoucího v rámci pražské MHD pod stejnými tarifními pravidly viz http://www.ropid.cz/cestujeme/Privozy-v-PID-%28od-1.4.2009%29__s191x694.html#P5

Katka řekl(a)...

Dobrý den, o existenci altánu (místo pergoly?) pod Vyšehradem jsem se dozvěděla jen náhodou a toužila ho navštívit, dost dlouho jsem zkoumala, jak se k němu dostat. Je přístupný z podolského sanatoria (dnes porodnice) a je v perfektním stavu (tedy horní část - na spodní zděné se podepsali bezdomovci a jiná individua). Zde foto: https://drive.google.com/file/d/0BxhtMbUVFfSsQXItQlRXVTJrRTg/view?usp=sharing

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

moc děkuji za krásnou procházku historií a těším se na další přídavky...

Hezký den,

Petr

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

Mám pocit, že na fotce s popisem křižovatka ulice Pod Pekařkou a Nad cihelnou je ve skutečnosti křižovatka ulic Na Dolinách a Na Zlatnici. Viz Google Street View:
https://www.google.cz/maps/@50.0573593,14.4239004,3a,75y,140.72h,86.06t/data=!3m7!1e1!3m5!1s0Pg5aC2LLx1tkWruOvrm1A!2e0!6s%2F%2Fgeo0.ggpht.com%2Fcbk%3Fpanoid%3D0Pg5aC2LLx1tkWruOvrm1A%26output%3Dthumbnail%26cb_client%3Dmaps_sv.tactile.gps%26thumb%3D2%26w%3D203%26h%3D100%26yaw%3D85.364044%26pitch%3D0!7i13312!8i6656?hl=cs
Navíc ulice Pod Pekařkou a Nad cihelnou se ani nikde nekřižují.

Jarda

Václav Víšek řekl(a)...

Asi máte pravdu. Se tam musím podívat. Já to dostal s tímto popisem a převzal jsem to. Nikde jsem se nemohl zorientovat. Díky.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, pane Víšku. Acho jo, to je nostalgie. Moje máma by z vás měla radost, jenže už tu není. Jako rozená Podolačka z Lopatecké a nejspíš chodila i do téže školy, by vám určitě ráda pomohla s identifikací. Děkuji i tak moc.
A.