úterý 24. dubna 2018

Ve jménu Františka Palackého


Otec národa, tak mu říkají ti, kterým nestačí jeho občanské jméno a dílo tohoto významného Čecha. Dali jsme si ho  na tisícikorunu, takže my, kteří máme tisícovek plné kapsy, se s jeho podobou setkáváme na každém kroku.
Případné zájemce o šacování mých kapes upozorňuji, že v tomto případě přeháním, jak je mým dobrým zvykem.
Význam českého velikána nezvýším ani nesnížím, budu-li se pokoušet o vtípky. Palacký tady prostě byl a i když mezi námi dávno není, stále je.
Jako dávný účastník dálkových pochodů bych mohl nazvat svůj blogový článek "Kudy chodil František Palacký". Já však nevím, jestli Palacký rád chodil nebo byl líný na krok. Lidové pořekadlo o upovídaných lidech tvrdí, že kecá jak Palacký.
Taky víme, že zprvu byl zastáncem habsburské monarchie, časem názor změnil. Prý názory nemění jenom idiot, takže máme jistotu, že Palacký idiot nebyl oproti některým významným současníkům, na které se zapomene, na žádnou bankovku se nedostanou.
Najde se málo českých a moravských měst, vždyť Palacký byl původem Moravan, která by neměla některou ze svých náměstí, ulic, či jiných prostranství, pojmenovanou po Palackém.
Protože jsem Pražák, rozený Podolák, je místo, kde se nachází Palackého náměstí, mně důvěrné. Tady, kousek od Dobytčího trhu, který dostal jméno po Karlovi IV., končívala Praha, tady začínalo Podskalí, rázovitá lokalita, kterou naši předkové zbourali a my, kteří už nejsme pamětníky, neustále pláčeme, jaká je to škoda, jak by cizinci obdivovali tenhle kout.
My pořád pláčeme, za komunistů jsme plakali nad Malou Stranou, jak je zdevastovaná, pak jsme ji zvelebili tak, že normální Pražák se jí raději vyhne. Tak by asi vypadalo "turistické" Podskalí. Přitom to, co zde na místě plavecké osady vyrostlo, vůbec nedělá Praze ostudu.

Fotografie z roku 1915 ukazuje Palackého náměstí s pohledem na klášter Emauzy, který zčásti vzal za své díky druhé světové válce. Novou podobu Emauz tady téměř zakrývá budova ministerstva zdravotnictví. Na náměstí je významná křižovatka pražské MHD, i metro nás sem doveze.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 


Pomník Františka Palackého zblízka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 



Zatímco pomník tady existuje od roku 1912, most na který se František Palacký dívá a který je po něm i pojmenován, je starší. I na jeho dnešní podobě se podepsal rok 1945 a spojenecký nálet na Prahu. Přemýšlel jsem, který ze záběrů použít, bylo mi líto některý z nich vyřadit. Zde jsou oba.
Staré fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 






Přejdeme-li na Smíchov, naskytnou se nám tyto pohledy
Staré fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 












Nejen tramvaje a metro jsou na Palackého náměstí. Také přístaviště parníků. Zběžným pohledem zjišťuji, že se přístaviště léty změnilo méně než samotné náměstí. Následují pohledy z Palackého mostu, nábřeží se jmenuje Rašínovo, na prvním historickém snímku ještě neexistuje sousední Jiráskův most.
Staré fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 









Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.

Žádné komentáře: