Božena prala a prala, až se z ní kněžna stala. Moje vlastní zjednodušená verze legendy. Kníže Oldřich málem padnul na zadek, když Boženu u potoka uviděl. Lidi se zřejmě v určitých momentech nezměnili ani po tisíci letech.
Právě proto si myslím, že Božena dobře věděla kudy jezdí či chodí Olda. Ženská přece ví, jak se u potoka nakroutit, co ukázat, aby chlap zblbnul. Dneska vlivní pánové nehledají partnerku u potoka, ale podstata zůstává stejná. Dámy ani nepotřebují stát u pračky.
Už přestanu, přijel jsem do tohoto malého hnízda, které si dnes říká městys a dívat se.
Božena tady má studánku, Oldřich dub, existuje i Muzeum české vesnice, dvě galerie. Je možná procházka po turistické značce ke Krásné vyhlídce. Má-li poutník štěstí, může z besídky nad údolím Ohře vidět velkou část Českého středohoří. Pokud ovzduší se smiluje a úžasnou krajinu ukáže. Při slunečných dnech se občas ukáže opar, ale i tak výhled stojí za půldruhého kilometru pěšího pochodu, pokud se o takové vzdálenosti dá mluvit jako o pochodu.
Legenda o krásné pradleně zjevně nevadila ani německým okupantům, ani komunistické vrchnosti. Za víc jak 100 let se nic markantně nezměnilo, mám pocit, že úprava je dnes na dobré úrovni. Následují čtyři srovnávačky, staré fotky jsou každá z jiné doby.
První tři jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Už přestanu, přijel jsem do tohoto malého hnízda, které si dnes říká městys a dívat se.
Božena tady má studánku, Oldřich dub, existuje i Muzeum české vesnice, dvě galerie. Je možná procházka po turistické značce ke Krásné vyhlídce. Má-li poutník štěstí, může z besídky nad údolím Ohře vidět velkou část Českého středohoří. Pokud ovzduší se smiluje a úžasnou krajinu ukáže. Při slunečných dnech se občas ukáže opar, ale i tak výhled stojí za půldruhého kilometru pěšího pochodu, pokud se o takové vzdálenosti dá mluvit jako o pochodu.
Legenda o krásné pradleně zjevně nevadila ani německým okupantům, ani komunistické vrchnosti. Za víc jak 100 let se nic markantně nezměnilo, mám pocit, že úprava je dnes na dobré úrovni. Následují čtyři srovnávačky, staré fotky jsou každá z jiné doby.
První tři jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Dům vlevo má ovšem k vinárně z počátku 20.století dost daleko.
Pyšně zařazuji srovnávačku, u níž jsem autorem obou fotek. V roce 1986 jsem sem dopochodoval se svými dětmi z Libochovic.
Perucký zámek má dlouhou historii, bohužel obec, která získala objekt do vlastnictví, neměla na údržbu dostatek financí, prodali ho britským vlastníkům, kteří ho spíš nechali chátrat. Od roku 2015 ho vlastní jiný soukromý vlastník, je uzavřený a viděl jsem, že se v něm pracuje. Část kdysi používal malíř Emil Filla, který tu vytvořil spoustu obrazů Českého středohoří. Kdysi jsem je viděl, když byla síň přístupná. Nezbývá než popřát Peruci, aby zámek nespadl, snad se dočká lepších časů. Zvlášť když dole pod zámkem přežívá Oldřichův dub, sice se příroda na něm občas vyřádila, ale dub žije. Přemyslovec.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Další dvě fotky jsem okopíroval na adrese:
Nejstarší stará fotka je ze zámeckého parku.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Komenského ulice. Výrazný dům vpravo je hospoda U Matějčků. Přesně taková, jaké by chtěli zrušit estéti typu pana Pohlreicha a většina osazenstva poslanecké sněmovny. Pije se levné pivo, kouří se a hrajou se karty. Pokud projde protikuřácký zákon jako že asi jo, tahle místní putyčka zanikne a místo ní tu nebude nic. Estéti budou spokojení. A pivo se bude pít u někoho ve stodole. Bez placení daní i berňák utře nos.
Další dvě fotky jsem okopíroval na adrese:
Škola.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Kostel svatého Petra a Pavla, vlevo fara. Foceno z náměstí Emila Filly, hodně stromů zde narostlo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Náměstí Emila Filly z jiného úhlu, třetí barák zleva je památkově chráněná hospoda, prodává zde Vietnamec potraviny, lahváče vychlazené a otevřeno furt.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Bylo by smutné nemít žádný záběr na místní kostel.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pod kostelem, zámkem, Boženinou studánku je náměstí Svatopluka Čecha, který sem taky rád jezdil. Jak tak cestuju po vlastech českých, mám dojem, že Svatopluk Čech se toulal všude. Inu Čech.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese z publikace Karla Kuči města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.díl (Libri 2002)
Stromoví na předešlém záběru zakrylo fešáckou radnici a tak jsem použil svou fotku, pořízenou při výletě před 30 lety.
Kolem radnice vlevo je ulice Oldřichova, tou se dostanu k Oldřichovu dubu, cestou narazím na chalupu Za Dubem, kde se poutník napije v příjemné hospůdce.
Kdo chce poobědvat, sice ve vyšších cenových relacích, ale kvalitně, jde pořád z kopce, ani kilák to není. Tam stojí hotel Oldřichův dub v budově, která před víc než 100 lety sloužila jako správní budova cukrovaru, jenž skončil s výrobou cukru už v roce 1911. Na volném prostranství vyrostl les, ale stále je zřejmé, kudy vedla k cukrovaru vlečka.
Tahle srovnávačka je zde opravdu jenom pro zajímavost, protože těžko jsem se mohl přesně orientovat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Myslím, že z návštěvy Peruce se dá udělat celkem příjemný rodinný výlet, dokonce i bez automobilu.
S foťákem v ruce jsem spáchal pár fotek pro svou radost. Jsou zde.
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat