pátek 5. června 2015

Jindřichův Hradec 2.díl

http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/06/jindrichuv-hradec-1dil.html
Co to je za odkaz? První díl jindřichohradeckého putování a porovnání minulosti s dneškem. Žádná další omáčka mě nenapadá, všechno je v prvním díle. 
Tam jsem skončil pohledem od mostu, rozdělujícího rybník Vajgar na malý a velký. Hned od předělu se dávám do kopce Václavskou ulicí do bývalé Václavské osady. Zde se dívám už z kopce na město. Ulici lemovaly domy z obou stran. Z tohoto pohledu napravo na kopci bývala nemocnice, která se tolik rozšiřovala až zástavba padla. Co tam je teď by bylo vidět, kdyby nevadily bujné křoviny. Parkoviště.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Václavská čtvrť s kostelem svatého Václava.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Původní účel byl zemanský dvorec změněný na vojenský špitál. Současný účel neznám. Při zběžném pohledu se tu snad bydlí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Přesunul jsem se do Vídeňské ulice, kde stály Zeměbranecké kasárny. Světe div se, jsou to stále kasárny, dokonce jsou na to hrdí a uvádějí i číslo útvaru. Vzpomněl jsem na dobu budování komunismu, kdy takový nápis na kasárnách být nesměl, přestože všichni v okolí dvaceti kilometrů věděli, o jaký objekt jde. Aby to někdo nevykecal imperialistům.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


A jsem znovu u Vajgaru, nábřeží se jmenuje L.Stehny. Kostel je svatého Jana Křtitele.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Z nábřeží vychází Růžová ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Takhle vypadá a vypadal konec Růžové ulice shora.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Růžová ulice směrem k Masarykovu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Pohled naopak téměř z Masarykova náměstí dolů k Vajgaru.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


A jsem na Masarykově náměstí, dívám se do Klášterské ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Dá se říct, že jde téměř o shodný pohled jako u minulého záběru. Ale uplynulo hodně vody, dokonce napadl sníh.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.aukce-pohlednic.com/


Východní část Masarykova náměstí, kdysi Novoměstského, příležitostního tržiště. Budka vzadu je městská váha a za ní se jde do Růžové ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Dům upostřed se vyskytuje už na několika srovnávačkách. Tohle je pohled od východu, vlevo od něj je ulice Janderova, vpravo bychom se dostali do Klášterské ulice,
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Pohled z Masarykova náměstí do Jarošovské, kdysi Jihlavské ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Tomáš Průša měl svůj krámek mezi sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Teodora. Sochy zůstaly, krámek se věnuje kosmetice, vlastně nejde o příliš rozdílný obor.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Tady v místech, kde existoval parkán cvičívali místní ostrostřelci, kteří samozřejmě museli své úspěchy zapít v hostinci Na Střelnici. Stavitel Josef Schaffer po roce 1822 vybudoval objekt, který se stal kulturním střediskem. Ochotníci, Sokolové, později i biograf. Několikrát přestavovaná Střelnice zůstává a kultuře slouží stále. Následují dvě podoby z různé doby a jejich porovnání s dneškem. Na prvním jsem nechtěně zachytil pojišťováka, jak se maminku s kočárkem snaží pumpnout. Nemůžu za to, že se tam připletli. Vždyť viděj, že fotím.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.




Z Masarykova náměstí kolem Střelnice vede ulice Panská, dříve podle publikace Kovářská, na fotce čtu Palackého. V Čechách rádi všechno přejmenováváme. Už je vidět Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Míru.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Mívám zvyk, že začínám ve městech na hlavním náměstí, končím na nádraží. Možná to není pravda, v každém případě jsem to tentokrát otočil. Začal jsem na nádraží a končím na náměstí Míru, kde je uprostřed veliký Sloup Nejsvětější Trojice, který na následující fotce není. Dívám se do původně Zámečnické ulice, dnes Rybniční, protože vede k rybníku Vajgar. I hotely mění svá jména. Dům vlevo býval hotelem U Černého orla, pak Kasper (viz fotka), dnes Grand. Krásná pumpa na vodu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Jihovýchodní fronta náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Nároží náměstí Míru a Komenského ulice, kde bývaly masné krámy, dnes tu stojí obchod s potravinami bývalé Jednoty.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Luďka Jiráska Zmizelé Čechy - Jindřichův Hradec, kterou vydala Paseka v roce 2007.


Konečně Sloup Nejsvětější Trojice v plné kráse. Vlevo radnice.
Staré fotky jsem okopíroval na adrese:





Severní fronta s pohledem na kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:


Tentýž pohled, jen z většího odstupu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Na závěr mého putování pohled nejstarší, ještě z 19.století, dívám se na náměstí Míru od jihozápadu a divím se, odkud a kdy přijela všechna ta auta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:


Tak a to je konec mého čtyřdenního šmatlání po městě u Vajgaru. Fotek v publikaci je spousta, pro mě nepoužitelné, ale jinak výborné. Můžu jenom doufat, že se ještě někdy podaří Jindřichův Hradec navštívit.




Ještě jsem slíbil odkaz na fotky, které jsem za 4 dny pobytu v krásném městě vytvořil jen tak pro radost.


Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit je zde

Žádné komentáře: