pondělí 23. července 2012

Klatovy 1.část

Svoje putování po Klatovsku končím srovnávacími fotkami města, jehož jméno kraji dalo jméno. Není mi úplně neznámé, ale takhle podrobně jsem ho prošel poprvé. Krásné velké náměstí zachovalo svůj historický ráz, udělám-li pár kroků, narazím na KOKOS, jak se říkalo honosným a většinou odpudivým budovám, kde si komunistická moc stavěla svoje sídla. Spíš než zkratka KOmunistický KOStelík by se hodilo KOZA (komunistický zámek).

Tyhle skvosty jsou téměř ve všech městech, jež byly sídlem okresu. Zde se nijak nerozpakovali a flákli barák mezi historické budovy.

Moje srovnání se týkají bezvýhradně náměstí a blízkého okolí, kde je co srovnávat, pokud jsem měl fotky z jiných částí města, stojí na nich dnes paneláky a ty se porovnávají špatně.

Použil jsem publikaci Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009. Jen minimum jsem stáhl z jiných stránek na internetu.

V poublikaci je poměrně značný počet fotek z roku 1960, tedy ne tak historických, jak jsem zvyklý. Pořád si nemůžu zvyknout na skutečnost, že rok 1960 je historie, vždyť mi bylo už 17. Fotografie pořídil pan Václav Babka, zřejmě místní patriot. Je zajímavé porovnat atmosféru v době socialismu, který podle komunistické vrchnosti, byl právě v tomto roce dobudován, s dnešní.

Tyhle fotečky, ze zdánlivě obyčejných míst, mě utvrdily v názoru, že fotit se má, aby další generace mohly porovnávat.


Náměstí Míru
Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce vévodí náměstí spolu s Černou věží, ze které je na snímku jen půlka.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2.díl (Libri 1997)


Severní strana náměstí, v pozadí Děkanský kostel Narození Panny Marie a Bílá věž.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Severovýchodní roh, kde stála kavárna Slávia a restaurace Měšťanská beseda, od roku 1935 Městská spořitelna.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Zde jsou kostel a Černá věž pospolu v plné kráse.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Východní strana. Vzácný snímek, kdy u nás neexistovala papírnictví, jenom obchody, zvané Narpa (snad národní papírny?). Za klenoty se tenkrát nikdo nestyděl.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Západní strana, kde je unikátní lékárna U bílého jednorožce.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Hotel Bílá růže. Jsem přesvědčený, že jsem v tom hotelu přespal. To mě přijel navštívit na vojnu táta a vyjednal mi propustku na sobotu a neděli. Přivezl kufr jídla, protože máma byla přesvědčená, že na vojně hladovím, vzal mě na večeři právě zde. Klatovy byly jinak mimo posádku Janovic a na vycházky jsme sem nesměli, přestože je to pár kiláků. Načerno to byl risk, protože i v Klatovech byla velká kasárna a po ulicích chodily lítačky, pardon, pořádkové hlídky.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Západní strana, jiný pohled.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Historická fotka, pořízená těsně po červencovém požáru, kdy radnice vzala za své.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.


Záběr, na kterém je radnice stále ještě v troskách.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko, kterou vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009.



Jihovýchodní roh a dominikánský kostel svatého Vavřince.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2.díl (Libri 1997)


pokračování viz 2.část


Facebook - Srovnávací fotky













Žádné komentáře: