Karlín, místo, kde jsem dva roky bydlel, narodil se nám zde syn, často mě sem zavedl osud. Dlouho jsem nemohl sehnat více historických fotek. Když už tak, byly z oblastí, kde se změnilo úplně všechno, jako třeba karlínský přístav. Publikace, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy, je skvělá, výborné texty Zdeňka Míky. Myslím, že zaujme i mnoho lidí, kteří sice Karlín neznají, ale mají vztah k historii.
Některá srovnání se mi nepovedla, na některá místa se budu muset vrátit, až nás navštíví listopad. Mnoho fotek jsem prostě nestihnul.
Já vím, měl bych se určité lokalitě věnovat bez přestávek a vyčerpat, co se dá. Mám už takovou povahu, nechci jezdit stále na jedno místo. Kdo má v sobě duši vandráka, pochopí. Ani chatu jsem si v životě nepořídil. Už jsem tu párkrát slíbil, že se někam vrátím, někdy jsem to splnil, někdy ne. Asi všechno nedodělám, co bych chtěl. Bože, tolik bych toho chtěl v životě stihnout a čas je nemilosrdný.
Předkládám pár srovnání z Karlína. Před 9 lety jsem stál u nádraží Florenc a díval se na místa, která se spíš podobala italským Benátkám. Voda opadla, projel jsem ulice na podzim, to na mě padl pocit, že tohle už nikdo nedá dohromady. No, Karlín žije, všechno není ještě hotové, ale žije. Dobře mu tak, Karlínu!
Všechny historické fotky jsem okopíroval z publikace Zdeňka Míky Karlín nejstarší předměstí Prahy, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2011.
ulice U nádražní lávky,
na starých mapách Nádražní. Zřejmě tudy, kolem zájezdního hostince U města Hamburku, místní obyvatelé na vlak. Kde je konec oné železniční trati?
Hospoda, která se stále jmenuje Hamburk, funguje. Za komunistů, kdy po desáté večer v okolí Václavského náměstí bylo nemožné dostat pivo, otevřeno měly jen vinárny a tam pivo nepodávali, tady, a ještě v jiné karlínské hospodě, U Kazdů, bylo pivo až do půlnoci.
Proč to vím? Doprovázel jsem do Karlína jednu místní obyvatelku a občas jsem se na jedno zastavil.
divadlo
kdysi postaveno jako varieté. Slavná scéna s obrovským hlediště, myslím, že dokonce největším v Praze.
průčelí domu U města Hamburku.
Jak jsme ho v dnešní době vyzdobili...
Invalidovna
Tenhle barák tu stál už v době, kdy se nevědělo, že bude nějaký císař František Josef I. Přišel jsem sem fotit v dnešní době, kdy byla Invalidovna dána do pucu všetně přilehlého parku. Je tu hezky.
kostel svatého Cyrila a Metoděje
jsem již sem vkládal, ale tohle je jiný pohled a na staré fotce je vidět tramvaj. Ta zde dnes nejezdí.
kostel s pěkně upraveným parkem. Kašna tenkrát vypouštěla vodu do vzduchu. Dnes je sice tochu upravená, je na stehném místě, hlavně ale je v ní voda, jen když hodně prší.
jiný pohled na park. Žižkov je dnes více zarostlý a vpravo vedle kostelních věží vykukuje žižkovský vysílač.
začátek Palackého ulice, dnes Křižíkovy
Nějak se to tu změnilo. Vpravo je autobusové nádraží Florenc, vlevo byl ukousnutý kus baráku jako daň za metro. Tenhle kout dostal výstavbou metra a průtahu dálnice přes Prahu pěknou ťafku. V návaznosti na prostor kolem bývalého nádraží Těšnov zde vznikla lokalita, kde je opravdu ošklivě. Kdyby aspoň byl na přechodnou dobu vysázen park s tím, že se zruší, až někdo bude mít dost peněz a chuť s tímhle místem něco udělat. nebo je nebezpečné vytvořit park jen na čas? Po letech, při rušení, by byly problémy? Nevím, ale není tu hezky.
roh dnešních ulic Křižíkova a Thámova
jihozápadní fronta domů na Karlínském náměstí
Pernerova ulice,
dříve Žižkova.
Tohle místo bylo pro mě přakvapením, přestože jsem v Karlíně dva roky bydlel.
dnešní pošta
Sice z velké části zakrytá zelení, chtěl jsem počkat, až opadne listí, nakonec jsem se rozhodl takto. Můžu to třeba za půl roku předělat.
Facebook – Srovnávací fotky
Další srovnávací fotky z různých lokalit
Žádné komentáře:
Okomentovat