středa 16. února 2011

Jsem opravdu tak blbej?

Celý život jsem povinně platil na sociální pojištění. Dobu a tím i režim, ve kterém chci žít, jsem si nevybral. Za komunistů mi prostě část z hrubé mzdy odebrali, říkali jsme tomu srážky či daně. Po převratu se v podstatě moc nezměnilo, něco platí zaměstnavatel, něco povinně zaměstnanec. Nedělejme si iluze, že zaměstnavatel dává ze svého, prostě zaměstnancům dává o to nižší mzdu, pochopitelně. Nevidím žádný velký rozdíl mezi systémem tenkrát a dnes. Důchod mi byl vyměřený podle pravidel, nestěžuji si. Ne, že bych měl velké prachy, ale lidi z vrstev, ve kterých se pohybuju, jsou na tom podobně.
Byl jsem nějaký čas živnostníkem, odvody na sociální pojištění jsem platil podle zákona. Bylo zavedeno dobrovolné penzijní připojištění s přídavkem státu. Připadalo mi výhodné, zúčastnil jsem se a dosud zúčastňuji. Výnosy z něj mi připadají lepší než u stokrát omílaného stavebního spoření. Už tehdy jsem vybíral pojišťovnu, ne tu, která slibovala obrovské výnosy, ale tu, která garantovala sice zdánlině nízký výnos, ale stabilní. Můžu říct, že příjmy mi zhruba pokrývají inflaci.
Pokud bych natáhl bačkory, mám tři děti, prostředky, vložené do penzijního připojištění, ony zdědí. Vždycky jsem měl pocit, že každý by se měl starat o to, jestli v životě všechno rozhází, nebo bude pamatovat na zadní kolečka. Jsem pro solidaritu, ale s těmi, kteří nemají možnost pracovat z pochopitelných důvodů, nechci být solidární s lidmi, kteří všechno doslova rozfrcali a pak fňukají, protože mají nárok.
Už se mě to netýká, jsem mimo. Žádné peníze do sociálního systému nevkládám, čekám na změnu důchodového systému spíš ze zvědavosti a pak mám děti, i ty jednou budou... To, co jsem si dneska přečetl, mi doslova vyrazilo dech. Každý bude povinně spořit na důchod do privátního fondu, který budu mít možnost si vybrat. Na konci nebude výplata vložených peněz mé osobě, ty budou převedeny do pojišťovny, která mi určí doživotní důchod. Když za týden zemřu, nedostanou mí dědicové nic.
Kurva, co se vlastně tímhle změní? Za bolševika jsem platil povinně, po roce 1989 taky, důchod mi sociálka vyměřila podle zákona. Doživotně. Kdo umře v devadesáti, má štěstí, kdo se nedožije ani prvního důchodu, má smůlu. V tom vidím solidaritu. To je život. Teď budou všichni povinně spořit (jaký je to rozdíl?), ale proč ty privátní fondy? Co je to za hovadinu? Co je to za idiotský mezičlánek?
To je totéž, jako když jsem odešel kdysi od Všeobecné zdravotní pojišťovny, přešel ke Garant hospital, ta zkrachovala, mě trvalo celý rok, než jsem dostal zpátky 7000, protože jsem rok předtím shodou okolností platil více.
Dlouhá léta se vedou diskuze, kterým rozumím i nerozumím, o tom, že je třeba změnit důchodový systém. Třeba jo, nás důchodců přibývá, dožíváme se vyššího věku a naši potomci místo, aby dělali děti, studují, podnikají, cestují...
Jestli všechny týmy, které se reformou zabývají, vyplodí takový zákon, tak mi opět připadá, že můj selskej rozum na něco nestačí. Jsem opravdu už tak blbej?
http://www.novinky.cz/finance/225318-povinne-uspory-na-penzi-maji-po-smrti-duchodce-propadnout-pojistovne.html

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Váš blog a Váš světonázor se mi velmilíbí !!
Stan

Venca řekl(a)...

Nezbývá mi, než poděkovat za přízeň. V.