neděle 30. ledna 2011

Oslava

Kdysi jsem se posmíval své mámě. Pokud měla v úmyslu někam cestovat, tři dny před tím ani nespala, aby jí něco neujelo.
Vím už týden, že o víkendu jedu do jižních Čech. Kamarád slaví narozeniny, jenom půlkulaté. Svět by byl nezajímavý, kdyby se neslavilo.
Od středy se budím hrůzou, že mi něco ujede, ve snu mi kdosi tvrdí, že moje letadlo už nikdy nikam nepoletí, spíš že spadne..
Ráno mi neujela ani tramavaj. Jízdné ve vlaku je pro nás, důchodce, legrační. Těšte se do penze. Přestaňte rejžovat, staňte se seniory!
Funkce průvodčího údajně zmizela. Dnes chodí ve vlaku stevard osobní přepravy. Po ránu je dobré se zasmát. Paní stevardka je upravená, hezká, ve středních letech. Žádná bublina ukazující tohle, na druhý straně zase tohle. Jedná se mnou s tak příjemnou samozřejmostí, že jsem si netroufl vtipkovat o názvu její funkce. Prostě paní průvodčí.
Z Prahy do Benešova je už hotový železniční koridor, vlaky jedou rychle, podstatně tišeji. Příjemné cestování s knihou, ale... Kolem trati je spousta vesnic, baráky kolem byly většinou stavěné později než železnice. Všude se staví protihlukové stěny. Pohled do krajiny je zničený. Dnes, když jsou vlaky daleko tišší než bývaly. Nevím, možná se mýlím. Dokonce i obyvatelé vesnic se bouří. Nelíbí se jim zdi, třebaže se staví stále hezčí a hezčí. Než se do nich pustí sprejeři.
Oslava se konala v obci Roudná. V hospodě. Ne v přihlouplém restaurantu, ve venkovské hospodě na hřišti, kam se chodí na pivo. Jídlo studené, topinky s tatarákem, vyníkající jednohubky pomazané sýrovou pomazánkou s česnekem, i něco sladkého, to muselo dát práce. Vyrobila manželka oslavence.
Pan majitel, který před dvaceti lety hospodu založil, sedí a kouká na svou dceru, která není z více práce otrávená.
Hygienik by nepovolil provozovnu bez slušně vybavených záchodů. Jsou venku, málokomu se chce kráčet kus cesty za potřebou. Je tma, co tady za barákem? Místní mladík mi radí:
"Neblbněte, všichni chodíme chcát tady za roh. Už léta."
Kolik mu vůbec je? Některý nápady nemají dnešní mladí úplně blbý.
Mám rád blues, mám rád jazz, ale když se chlastá a zazní brutální kántry, co si lze lepšího přát?
"...když si báječnej chlap veme báječnou ženskou..."
Pepa se tu narodil, všichni ho maj rádi, ti co nemaj, tak drží hubu, protože Pepa tenhle flám platí. Už dlouho jsem nešel z hospody ve čtyři ráno. Skvěle jsem se pobavil. S lidmi, kteří se přišli bavit a ne hádat o tom, který ministr je nejhorší. Krása zapomenout na všechny Moravce, Jílkové, pít, zpívat, tedy hulákat,
mít se aspoň na jednu noc rádi.
Krása má mnoho podob. Na nějaký čas jsem si nabil baterky. Vždyť jsem si to zasloužil. S Pepou jsem něco v životě prožil a vypil.

Žádné komentáře: