středa 17. listopadu 2010

Na Poříčí dítě křičí

Skoro letní neděle, palčivé slunce není tak úplně ideální pro focení, projížďka mi nevyšla úplně podle plánu.



U Rozvařilů
byl pivovar, pivovary se nemaj rušit. A taky kabaret. Vykukoval do ulice, z obou stran se na něj mačkaly paláce, musel pryč. V nové stavbě se usadil se svým "déčkem" geniální divadelník E.F. Burian, který za vlády komunistů totálně zblbnul, chodil v uniformě. Po jeho smrti divadlo neslo jeho jméno. Dnes je z něj Archa.
U Rozvařilů pamatuju bufet, jehož kvalita kolísala. Chvílemi zaplivaný prostor, někdy zase pěkná lidová jídelna. Dnes je to jasný Starbucks Coffee. Prý výborná káva za velké peníze a v papírovém kelímku. Děkuju, nechci. Název U Rozvařilů zůstal zachován. Jídelna je v pátém patře protějšího obchodního domu Bílá labuť.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)



U Rozvařilů na Poříčí z druhé strany.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)



Petrské náměstí
Srovnání vypadá úděsně, ale na náměstíčku je poměrně příjemné prostředí a hlavně klid. Z Poříčí je sem skok.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)



Náměstí Republiky
ještě mám v paměti, jak to tu léta vypadalo. Dnes obchodní dům Kotva. V sedmdesátých letech ho stavěli Švédové, protože naše firmy údajně nebyly schopné zajistit stavbu za normálního městského provozu.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)



Tak tohle už je Karlovo náměstí,
resp. Novoměstská radnice. Tady se konala v roce 1419 první pražská defenestrace. Radní byli vyházeni z oken, nestačili pořádně dopadnout na dlažbu. Padali přímo na nastavená kopí. Pane, to byla doba.
Fotku jsem dělal dnes, 17.listopadu, v létě to kvůli listí nešlo.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)



Karlovo náměstí, pohled na kostel svatého Ignáce. V létě jsem tu byl, nešlo prokouknout ani kousíček. Dnes jsem měl pocit, že fotím potmě a takhle pěkně to vyšlo. Bohužel, fotograf z roku 1858 stál někde výš než já. Jeho fotka ukazuje pohled trochu z vrchu. Na čem mohl stát, nevím, už zapomínám, je to dávno.
Ale hned poté jsem potkal skupinu, která demonstrovala za právo pěstovat konopí pro zdravotní účely. S nimi kráčel Jarda Pinc. Poznal mě, že prej mě zná z fotky. Sklerotik, seděl se mnou jednou na Slamníku.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha 1 (Paseka 2002)





Facebook – Srovnávací fotky






Žádné komentáře: