Ulice Vodičkova a Jungmannova
Tady se obě ulice sbíhají. Docela mě překvapilo množství lidí před sto lety. Nu, chodili pěšky. V té spořitelně mi rodiče založili vkladní knížku, abych si tam ukládal část výdělku. Ukládal, za tejden zase vybíral... Šel jsem k okýnku, předložil vkladní knížku, řekl, co chci a šel jsem čekat, v hale spořitelny se smělo kouřit, měl jsem změřenou délku čekání. Zhruba jednu partyzánku jsem důležitě vykouřil. Vyvolávač, podobný režiséru Juraji Herzovi za mlada, po dlouhé roky týž, zavolal mé jméno, převzal peníze, spíš vyplatil a předal knížku s aktuálním zápisem. Všechno ručně.
Ulice Myslíkova a Spálená
Nároží, vpravo Myslíkova, vlevo Spálená ke Karlovu náměstí. V rohovém baráku, jak vidno, bývala droguerie, za komunistů tam bylo lahůdkářství, na tehdejší dobu výborné. Zhruba za tramvají je dnes sympatický výčep vína, kde mají dvojku za dvacku a řek bych, že to nejsou úplný patoky. V zachovalém bloku vpravo bývala kdysi výborná řeznická jídelna.
Hlavičky na dolním okraji nové fotky jsou zeměměřiči. Pracovali v neděli dopoledne, změřit tuhle ulici ve všední den pro provoz nelze. Dívali se na mě až nepřátesky, co se motám s foťákem zrovna tam. Ujistil jsem je, že to je náhoda. 44 let jsem si jejich profesi užíval, te%d mi ani příliš nechybí.
Moráň
Je to velká drzost zveřejnit tu své foto? Ten malej jsem já. Taky patřím do mizející Prahy. To co má na sobě můj větší brácha, jsou pumpky, na které byl patřičně pyšný. Moje maminka v pozdním stáří říkávala, že ty dnešní holky chodí oblečené jako maškary. Její pokrývka hlavy je apartní, ještě kousek a mohla by v ní nosít elpíčko. Ona by mi tenhle komentář odpustila, měla smysl pro humor. Důležitější tu je stav křižovatky na Moráni, kdy k mostu Palackého vedla úzká ulice a nikdo nevěděl, že tudy jednou budou jezdit tramvaje.
Povolání pouličního fotografa zmizelo. Dnes má každý školák v mobilu foťák...
Včera jsem fotil současný stav a zastavila u mě moje dcera na kole, kterou jsem neviděl od jara. Za zády Faustův dům. Že by to místo bylo opravdu magické? Teprve později mě napadlo, že jsem dceři mohl najít místo, předat foťák, postavit se do záběru.. To by bylo srovnání. Možná bych zabral víc místa než tehdy celá rodina.
Facebook - Mizející Praha
Žádné komentáře:
Okomentovat