čtvrtek 25. února 2010

Holt jinde hrají lepší hokej

Nemyslím si, že v životě je nejdůležitější hokej, pak hokej a nakonec zase hokej. Ale že by mě to nezajímalo?
V noci obvykle spávám, ne všechen hokej, který naši hokejisti ve Vancouveru sehráli, jsem viděl.
Už před začátkem olympiády jsem si tu napsal, že našim letos příliš nevěřím. Pak jsem si to po sobě přečet a smazal. Hlavně proto, že jsem jim pochopitelně fandil.
Zázračná generace z Nagana postupně zmizela a náhrada není. Kruté neúspěchy juniorských výběrů na šampionátech v posledních letech. Několik let klesající počet českých hráčů, kteří jsou draftováni pro kanadskou NHL. Sleduju bodování našich hráčů v NHL. Každý rok horší a horší umístění. Býval Jágr, pravda, výjimečný hráč, ale v první dvacítce se potulovali Straka, Eliáš, Hejduk, Lang a další.
Jasný ústup ze slávy. Na uvolněná místa se tlačí stále méně mladých. Kde je příčina, by mi asi vysvětlili odborníci.
Naši nehráli dobře. Určitě se snažili, nestačilo. Nebýt dvou skvělých okamžiků Jaromíra Jágra, výborného Vokouna v brance v zápase se Slovenskem, nevyhráli jsme ani tento zápas, který byl vlastně jediným úspěšným výsledkem.
Tragédie? Ale houby! Je to jen sport, tragédie vypadá jinak. Takových sportovních krizí už jsem zažil. Jsem starej, ale doufám, že už někde vyrůstají budoucí mladé hvězdy. Zase se daří v jiných sportech.
Teď mi nezbývá než dál fandit Slovensku, přál bych jim medaili. Jejich výběr nepatří k nejmladším, je to pro mnoho hráčů poslední příležitost. Slováci zatím prohráli jen s námi. To jsou paradoxy...

Žádné komentáře: