pondělí 26. října 2009

Stydět se?

Běhá po internetu text, který podepsalo i mnoho známých osobností, jejichž práce si vážím. Stydí se za prezidenta Klause. Co si myslí o Lisabonské smlouvě, dával najevo Václav Klaus už od jejího počátku. Má určitě právo na svůj názor. Nelíbí se mi, že zvolil způsob obstrukcí a jsem přesvědčený, že to nedělá kvůli České republice, ale jenom proto, aby zviditelnil sám sebe. Za dvacet let, co ho známe, učinil dobré i špatné věci, ale nikdy nezapomněl zdůraznit své zásluhy, podle sebe nikdy nic špatného neudělal. Chová se sebestředně, je rád, když se o něm mluví. Nechci ho soudit, bude ho soudit čas, kdoví, jak o něm budou hovořit historici za 50, 100 a více let. Bude označován za velkou postavu českých dějin, nebo mu čas přisoudí jen epizodní roli? Nevím, nechci předpovídat, tak chytrej nejsem.
Nevím ale, proč bych se za něj měl stydět. Sám jsem v životě provedl tolik věcí, za které se stydím. Dávám si pozor, abych svoje kiksy neopakoval. Mám dost práce se svým svědomím. Proč bych se měl stydět za člověka, který je dočasně prezidentem. Za pár roků odejde z politiky a jeho sláva pohasne. On je chytrý, ví o tom, podle mého názoru si chce ještě vychutnat svojí moc, dokud to jde. Možná, že už moje vnoučata budou dostávat pětky z dějepisu, protože nebudou vědět, kdo byl Václav Klaus. Možná se stane dobrým studijním materiálem pro psychiatry.

Žádné komentáře: