5.března uplynulo 55 let od smrti jednoho z největších vrahů lidské historie. Není to výročí tak úplně kulaté, ale že jsem nenašel zmínku ani v internetových Haló novinách, mě překvapilo.
Je to pár dnů co se naši komunisté přihlásili k únoru 1948. Nemůže tedy být pro ně urážkou, nazvu-li je Gottwaldovými pohrobky. Ovšem všichni ti soudruzi, všichni ti ozbrojení "zástupci lidu" v ulicích během únorových událostí, ale i sám Klement Gottwald byli jen loutkami Kremlu. V podstatě všechno řídil Josef Vissarionovič Stalin. Kdyby nevyšel únor, on a jeho nohsledové už by si našli jinou příležitost.
Nevím proč, ale tohle datum si pamatuju. Nedokázal bych vyjmenovat, co jsem obědval minulý týden, ale pamatuju si některá data. Bylo mi tenkrát 10. Všechno se tenkrát zahalilo do černého, v novinách nebylo prakticky nic jiného. V rádiu se hrála jen smuteční hudba. Chodil jsem do čtvrté třídy, na chodbě byla busta velkého Stalina a u ní stáli pionýři. Já jsem nestál, sice jsem do pionýra chodil, ale nebyl jsem ještě šátkovaný. To bylo jen několik nejlepších. A to nejlepší se neurčovalo snad podle prospěchu, ale podle toho, z které rodiny pionýr pocházel. A ti byli vyfešákovaní. Tenkrát byla součástí kroje bílá košile a samozřejmě rudý šátek. Vlastně jsem jim zrovna nezáviděl, oni tam stáli, myslím, v pozoru. A museli být čistí.
Měl jsem ve třídě dost dobrého kamaráda, byl šátkovaný, protože rodiče byli komunisti. Nepamatuju se, že by nám to nijak vadilo, kamarádili jsme až do osmé třídy, hodně později jsme byli spolu párkrát na pivu, on měl ke komunistům daleko, pak jsme se ztratili a on už nežije. Kamarádství vzniklo dost zajímavě, tuším, že v druhé třídě mi rozbil kamenem hlavu. Ale opravdu to nebyl třídní boj, jen jsme byli každý na jiné straně při klukovské pranici. Měli jsme to tenkrát zábavu! Kdepak počítač, mobily. Šutráky! On z toho měl docela malér, učitelka ho donutila, aby se mi omluvil a kupodivu jsme k sobě našli vztah. Jizvu na čele jsem měl dlouho v dospělosti, asi je tam dodnes, ale na mém ksichtě dnes už vypadá jako jizva skoro všechno.
14.března šel za Stalinem Gottwald. Také toto datum si pamatuju. Dokonce vím, že byla sobota. Byl jsem v ten den naposled u svaté zpovědi. Asi to zní divně, ale můj táta, který byl sám bez vyznání, mě na náboženství posílal. V padesátých letech byli pronásledováni, zavíráni, ba i popravováni příslušníci církví a přitom až do třetí třídy jsem měl na vysvědčení známku z náboženství. V sobotu se tehdy chodilo dopoledne do školy a odpoledne jsme šli od zpovědi z podolského kostela a znovu se objevily černé prapory, které se po smutku nad Stalinem ještě nestačily uklidit. Logické by bylo, že nastane úleva. Ani náhodou. Republika byla v černém a jako dítě jsem cítil strach. Nikdo nevěděl, co se bude dít. Lidé byli za 5 let už dost zpacifikovaní. Když se ještě vezme, že s tříletou přestávkou to trvalo už od roku 1939. Máma dala dokonce za okno fotografii Gottwalda, přestože ho nesnášela. U zpovědi jsem pak už nikdy nebyl, nehodilo se, aby pionýr chodil do kostela. Aspoň v Praze ne.
Je to tedy 55 let. Komunisti prohlásili, že únor 1948 byl naprosto ústavní. Z Moskvy byl řízený neskutečnou stvůrou. Naši komunisti se za něj stydí? Sedí si v parlamentu za slušné peníze. Těch zhruba 15% hlasů dostávají celkem pravidelně, jsou tedy řádně zvoleni. Předseda Filip je zámožným advokátem. V poslanecké sněmovně dělá místopředsedu. Když je třeba, lezou jim příslušníci jiných stran do zadku. I nedávná volba prezidenta s nimi musela počítat. Je zván do televize, určitě bude přítomen v pátek na Hradě při inauguraci prezidenta. Soudruh Filip se musí hodně cítit silný, když se přihlašuje k únorovým událostem z roku 1948. Režiséra nezná? Ne, on není blbý. Říká, to co chtějí slyšet jeho voliči. Ví, že se poměry nevrátí před rok 1989. Mezinárodní situace to nedovolí. A on si může užívat krásných příjmů až do penze. Má to bez rizika, že by musel na kobereček do Moskvy. Tak jak jezdili Gottwalda až po Husáka všichni naši nejvyšší komunisti. Třeba se ještě dočkám, že Stalina veřejně vzpomene v kladném smyslu. V těchto dvou letech bude mít někdy 130.výročí narození. Skutečně jsem nenašel na internetových stránkách přesné datum narození. Má to být někdy v prosinci a to v roce 1878 nebo 1879. Mně došel rozum, nepamatuju si. Mohl by mi někdo poradit?
Je to pár dnů co se naši komunisté přihlásili k únoru 1948. Nemůže tedy být pro ně urážkou, nazvu-li je Gottwaldovými pohrobky. Ovšem všichni ti soudruzi, všichni ti ozbrojení "zástupci lidu" v ulicích během únorových událostí, ale i sám Klement Gottwald byli jen loutkami Kremlu. V podstatě všechno řídil Josef Vissarionovič Stalin. Kdyby nevyšel únor, on a jeho nohsledové už by si našli jinou příležitost.
Nevím proč, ale tohle datum si pamatuju. Nedokázal bych vyjmenovat, co jsem obědval minulý týden, ale pamatuju si některá data. Bylo mi tenkrát 10. Všechno se tenkrát zahalilo do černého, v novinách nebylo prakticky nic jiného. V rádiu se hrála jen smuteční hudba. Chodil jsem do čtvrté třídy, na chodbě byla busta velkého Stalina a u ní stáli pionýři. Já jsem nestál, sice jsem do pionýra chodil, ale nebyl jsem ještě šátkovaný. To bylo jen několik nejlepších. A to nejlepší se neurčovalo snad podle prospěchu, ale podle toho, z které rodiny pionýr pocházel. A ti byli vyfešákovaní. Tenkrát byla součástí kroje bílá košile a samozřejmě rudý šátek. Vlastně jsem jim zrovna nezáviděl, oni tam stáli, myslím, v pozoru. A museli být čistí.
Měl jsem ve třídě dost dobrého kamaráda, byl šátkovaný, protože rodiče byli komunisti. Nepamatuju se, že by nám to nijak vadilo, kamarádili jsme až do osmé třídy, hodně později jsme byli spolu párkrát na pivu, on měl ke komunistům daleko, pak jsme se ztratili a on už nežije. Kamarádství vzniklo dost zajímavě, tuším, že v druhé třídě mi rozbil kamenem hlavu. Ale opravdu to nebyl třídní boj, jen jsme byli každý na jiné straně při klukovské pranici. Měli jsme to tenkrát zábavu! Kdepak počítač, mobily. Šutráky! On z toho měl docela malér, učitelka ho donutila, aby se mi omluvil a kupodivu jsme k sobě našli vztah. Jizvu na čele jsem měl dlouho v dospělosti, asi je tam dodnes, ale na mém ksichtě dnes už vypadá jako jizva skoro všechno.
14.března šel za Stalinem Gottwald. Také toto datum si pamatuju. Dokonce vím, že byla sobota. Byl jsem v ten den naposled u svaté zpovědi. Asi to zní divně, ale můj táta, který byl sám bez vyznání, mě na náboženství posílal. V padesátých letech byli pronásledováni, zavíráni, ba i popravováni příslušníci církví a přitom až do třetí třídy jsem měl na vysvědčení známku z náboženství. V sobotu se tehdy chodilo dopoledne do školy a odpoledne jsme šli od zpovědi z podolského kostela a znovu se objevily černé prapory, které se po smutku nad Stalinem ještě nestačily uklidit. Logické by bylo, že nastane úleva. Ani náhodou. Republika byla v černém a jako dítě jsem cítil strach. Nikdo nevěděl, co se bude dít. Lidé byli za 5 let už dost zpacifikovaní. Když se ještě vezme, že s tříletou přestávkou to trvalo už od roku 1939. Máma dala dokonce za okno fotografii Gottwalda, přestože ho nesnášela. U zpovědi jsem pak už nikdy nebyl, nehodilo se, aby pionýr chodil do kostela. Aspoň v Praze ne.
Je to tedy 55 let. Komunisti prohlásili, že únor 1948 byl naprosto ústavní. Z Moskvy byl řízený neskutečnou stvůrou. Naši komunisti se za něj stydí? Sedí si v parlamentu za slušné peníze. Těch zhruba 15% hlasů dostávají celkem pravidelně, jsou tedy řádně zvoleni. Předseda Filip je zámožným advokátem. V poslanecké sněmovně dělá místopředsedu. Když je třeba, lezou jim příslušníci jiných stran do zadku. I nedávná volba prezidenta s nimi musela počítat. Je zván do televize, určitě bude přítomen v pátek na Hradě při inauguraci prezidenta. Soudruh Filip se musí hodně cítit silný, když se přihlašuje k únorovým událostem z roku 1948. Režiséra nezná? Ne, on není blbý. Říká, to co chtějí slyšet jeho voliči. Ví, že se poměry nevrátí před rok 1989. Mezinárodní situace to nedovolí. A on si může užívat krásných příjmů až do penze. Má to bez rizika, že by musel na kobereček do Moskvy. Tak jak jezdili Gottwalda až po Husáka všichni naši nejvyšší komunisti. Třeba se ještě dočkám, že Stalina veřejně vzpomene v kladném smyslu. V těchto dvou letech bude mít někdy 130.výročí narození. Skutečně jsem nenašel na internetových stránkách přesné datum narození. Má to být někdy v prosinci a to v roce 1878 nebo 1879. Mně došel rozum, nepamatuju si. Mohl by mi někdo poradit?
BLOG TÝDEN
Žádné komentáře:
Okomentovat